Eva Csölleová, Vítek Formánek

Eva Csölleová, Vítek Formánek

Tvůrčí duo ve složení fotografka - korektorka Eva Csölleová a spisovatel - redaktor Vítek Formánek. Zkušenosti mají s prácí pro časopisy jako Cinema nebo Interview. Vydali desítku knih u nás i v zahraničí. Zaměřují se na interview se zajímavými lidmi či osobnostmi kulturní scény z celého světa.

Jednou z hlavních hvězd letošního Febiofestu byl německý herec Daniel Brühl. Stal se výrazným a velmi obsazovaným hercem, který získal asi největší pozornost v roli Nikiho Laudy ve filmu Rivalové. V Praze uváděl v české předpremiéře film Kolonie, kde hraje hlavní roli s Emmou Watson. Na to, že již dosáhl několika ocenění a úspěšně hraje i v amerických filmech, zůstává tento inteligentní člověk, mluvící šesti jazyky, nohama na zemi a působil velice skromně a přátelsky.

 

Spolu s téměř legendárním Andrzejem Wajdou je Krzysztof Zanussi jedním z nejvýznamějších polských režisérů. Není to žádný excentrik ani podivín, ale skromný a inteligentní člověk, který za to, co dokázal natočit, sklidil ceny na mnoha světových filmových festivalech. Přesto mu sláva nijak do hlavy nestoupla a je aktivní na mnoha frontách. Je členem Evropské filmové akademie, prezidentem Evropské federace audiovizuálních tvůrců, učí na universitě v Katowicích, byl poradcem papeže v oblasti audiovizuální techniky a je ředitelem a producentem filmové společnosti Tor. V České republice je častým hostem a není rozhodně skoupý na slovo. Je prvním držitelem ceny Kristián za přínos světové kinematografii, který uděluje český Febiofest.

Příjmení Kohner je v Hollywoodu pojmem již od počátků druhé světové války. Tehdy sem přijel Žid narozený v českých Teplicích Paul Kohner se svojí manželkou, mexickou herečkou Lupitou Tovar. Založil si zde agenturu a jako agent zastupoval mnohé veličiny kulturního života, ať to byl spisovatel Bob Traven, režisér Billy Wilder, John Huston nebo Ingmar Bergman. Přestože Paul Kohner již zemřel, jeho agentura stále funguje. Jeho syn Pancho, narozený 7. 1. 1939, kráčí směle ve šlépějích svého otce. Založil si produkční firmu Capricorn Productions, píše scénáře a má za sebou i režijní počin, film Most v džungli z roku 1971. Protože nás zajímalo, jaké to je pracovat v Hollywoodu, poprosili jsme Pancha o rozhovor.

Jméno Theodor Pištěk je nesmazatelně spojováno s našimi nejlepšími filmy či seriály, které nás provázely již od dětství, aniž bychom si to třeba i uvědomovali. Nikdy jsme se sním nesetkali, proto, když se naskytla šance, jsme toho samozřejmě využili. Vítá nássympatický a i přes osm křížků na krku, vitální člověk.

Při stisku ruky pan Pištěk upozorníl“ jen jemně prosím“ a pak dodává, že má potíže s karpálním nervem, který jej momentálně odsoudil na uměleckou“ nemocenskou „. “Dneska to má spousta lidí, co cvaká 12 hodin denně na počítači nebo si tam hraje s myší, já to mám od celoživotního malování. Také díky tomu jsem měl čas přijmout tu čestnou funkci na Febiofestu.“

Obklopeni obrazy a čestnými uznáními sedíme proti muži, který se podílel  celkem na 105 filmech. Ať to byla pohádka Tři oříšky pro Popelku, historické drama Markéta Lazarová, sci- fi. Zítra vstanu a opařím se čajem, seriál Návštěvníci nebo mezinárodní hity jako Amadeus, ty všechny nesou pečeť tohoto umělce. Kromě Oscara za kostýmy ve filmu Amadeus, získal Césara za kostýmy pro film Valmont a v roce 2003 Českého lva za dlouhodobý umělecký přínos českému filmu. Je tvůrcem uniforem Hradní stráže a aby toho nebylo málo, v 70.letech reprezentoval Československo v automobilových závodech na okruzích. Vystudoval Akademii výtvarného umění v Praze.

Člověk nemá moc příležitostí si popovídat s hollywoodských hercem. Pokud nějaký přijede na festival, je zde málo často a jinak jsou herci buď obklopeni zdí neochotných a odmítavých asistentů, nebo příliš zaměstnaní anebo prostě nemají zájem. Proto jsme využili příležitosti, když nám britský herec David Frankham (16. 2. 1926) žijící 60 let v Hollywoodu odpověděl na žádost o autogram.  Nepatřil sice mezi hvězdy první velikosti, spíše byl hereckým dělníkem, nicméně měl pozoruhodnou hereckou kariéru, ve které hrálo velkou roli i obyčejné štěstí. Ne každý může totiž prohlásit, že se vydá do Hollywoodu, aby hrál ve filmu, aniž by měl jakékoliv herecké zkušenosti a uchytil se na „první dobrou“. Díky svému věku nám může srovnat tehdejší a dnešní Hollywood a zavzpomínat i na temná 50. léta. Připomeňme, že hrál například ve filmech Král Krysa, Návrat mouchy nebo Příběhy teroru. Daboval desítky filmů a potkal v životě skutečné osobnosti, takže rozhovor s ním byl velmi zajímavý.