Multikulturní rubrika
Eva Csölleová, Vítek Formánek

Eva Csölleová, Vítek Formánek

Tvůrčí duo ve složení fotografka - korektorka Eva Csölleová a spisovatel - redaktor Vítek Formánek. Zkušenosti mají s prácí pro časopisy jako Cinema nebo Interview. Vydali desítku knih u nás i v zahraničí. Zaměřují se na interview se zajímavými lidmi či osobnostmi kulturní scény z celého světa.

Američan narozený v Libanonu v Praze založil filmovou školu spolu s litevským společníkem Tomasem Krasauskasem. Zdá se vám to zajímavé? Nám ano, a proto, když jsme zjistili, že tento Američan Tariq Hager (1971) je členem Mezinárodní poroty pro studentské filmy na festivalu ve Zlíně domluvili jsme si s ním rozhovor. Půl hodina ve společnosti tohoto příjemného a zábavného člověka utekla jako voda.

Tento australský herec (1951) je dost velkou výjimkou v dnešním velkém filmovém světě, kde se každý snaží zviditelnit a uchytit v Hollywoodu. Rush dává přednost divadlu a stále bydlí poblíž Melbourne a zůstává pevně nohami na zemi. Jen tak, jakoby mimochodem, získal hned za svůj první film Záře (1996) Oscara, ke kterému přidal zanedlouho i cenu Britské akademie BAFTA, Tony Award a Zlatý glóbus a patří tak k pouhým 21 hercům na světě, kteří vlastní „grand slam“ těchto filmových cen. Svého úspěchu dosáhl až ve svých 45 letech a dokáže hrát jak v nezávislých filmech, tak v hollywoodských blockbusterech. Je potěšitelné vidět herce, který se schopen odolat cinkání dolarů a raději vezme roli, která jej umělecky zaujme, i když neslibuje komerční úspěch a masivní reklamní kampaň. Geoffrey Rush zazářil např. ve filmech Záře, Králova řeč, Život a smrt Petera Sellerse, Zlodějka knih či Zamilovaný Shakespare. Poslali jsme mu žádost o věnování a otázky v dopise domů, odpověď přišla za šest měsíců.

Letošní rok je ve znamení oslav 100 let od vzniku samostatného Československa a tedy i československého filmu. Organizátoři 58. Zlínského filmového festivalu jako vždy přišli s nějakým bonusem a letos se jim to opravdu podařilo.

Americký režisér James Cameron (1954) je pozoruhodný člověk. Přestože filmařinu nestudoval a dostal se za kameru jen díky svému úsilí, fantazii a kreativním schopnostem, natočil dva ze tří nejvýdělečnějších filmů všech dob Titanik a Avatar, jejichž celosvětové tržby přesáhly dvě miliardy dolarů. Je pionýrem digitální technologie 3D, za což získal nejen obdiv takových kolegů a mistrů, jako je např. Steven Spielberg, ale i filmových institucí. Je vlastníkem několika patentů v oblasti filmovací techniky. Když potřeboval natočit náročné scény, a technika neexistovala, prostě ji vymyslel, zkonstruoval a vyrobil. Po úspěchu Titaniku, dokázal říct NE velkorysým nabídkám Hollywoodu na hlavní blockbustery, stáhl se na celou dekádu z filmového světa a věnoval se podmořskému výzkumu. Stal se prvním člověkem, který sám sestoupil na dno Mariánského příkopu, což je nejhlubší místo v oceánu na světě. Svoje vydělané peníze kromě investování také dává na projekty, kterými se snaží přispět k ochraně přírody a využívání přírodních zdrojů. Se svoji pátou manželkou Suzy Amis propaguje veganství a ekologii.

Přinášíme vám třídílný seriál, kudy vedla jeho cesta k dráze proslulého filmového režiséra.

Úspěšný a oblíbený režisér Zdeněk Troška se narodil 18. 5. 1953 v Hošticích. Studoval na Lycée Carnot v Dijonu, kde i odmaturoval, po návratu vystudoval obor filmová a televizní režie na FAMU. Jako režisér debutoval v roce 1979 snímkem Poštovský panáček v povídkovém filmu Jak rodí chlap. Přelomovým pro něj byl rok 1983, kdy natočil komedii Bota jménem Melichar a Slunce seno, jahody. Tím se dostal do širšího povědomí diváků. Postupně se etabloval jako režisér pohádek (O princezně Jasněnce a létajícím ševci, Princezna ze mlejna I, II, Z pekla štěstí I, II, Nejkrásnější hádanka, Čertova nevěsta, Čertoviny) a lidových, komerčně úspěšných a u diváků oblíbených komedií (Slunce,seno…, Kameňák 1, 2,3, Babovřesky 1,2.3). Tento, jedněmi milovaný, druhými zatracovaný, ale vždy pozitivně naladěný a příjemný člověk, oslaví 65. narozeniny. K tomu panu Troškovi přejeme hodně zdraví.