Sedm rad scenáristům od hollywoodského producenta Zuckermana Kohnera
Autor: Eva Csölleová, Vítek FormánekDavid Zuckerman je hollywoodským producentem, je rovněž presidentem společnosti Script Coach a Virtual Pitch Fest a řadu let pracoval jako šéf výroby pro společnost Silver Lion Films, kde se podílel na filmech jako Man on Fire nebo Crododile Dundee in L. A. Je také diplomovaným psychiatrem. Jeho myšlenka a práce ve Script Coach nás tak zaujala, že jsme jej požádali o rozhovor a do týdne bylo vše hotovo.
Začal jsem psát scénáře a skončil jsem u producentské činnosti
Byl filmový průmysl něčím, o čem jste snil od dětství nebo jste studoval něco jiného, ale film dostal přednost a kromě toho jste s příjmením Kohner v Hollywoodu nemohl nebýt ve filmové branži?
Ano, můj dědeček Frederick Kohner byl můj hrdina, můj idol a já jsem chtěl být jako on. Takže jsem začal psát scénáře a eventuálně jsem skončil u producentské činnosti, což si myslím, že mi vyhovuje mnohem víc.
V Los Angeles každý chce být ve filmovém průmyslu. Mohl byste nám říct něco o svých začátcích, o vašich prvních krocích, jak jste získal svoje první zkušenosti a jak vám to dlouho trvalo?
No, často slýcháváte to rčení „Nikdy neinvestuj peníze do vlastních projektů“. Moje zkušenost mi říká něco jiného. Já a můj partner jsme se rozhodli napsat a produkovat krátký film, který odstartoval moji kariéru. Z produkčního pohledu to vypadalo skvěle a věci se pohnuly kupředu velice rychle. Byl jsem najat, abych produkoval kriticky vysoce ceněný krátký film Puppy Love, který vyhrál LA Film Festival. Poté jsem začal být najímán pravidelně a vydělával jsem peníze, abych mohl financovat svoje vlastní projekty, jako All I want for Christmas, Strictly sexual, The Fourth noble truth a Caught in the act.
Hollywood tady bude vždycky, ale nebude tady pro tebe, pokud pošleš scénář, který není dobrý a neodpovídá průmyslovým standardům
Jste promovaný psychiatr. Znamená to, že jste zvolil jiný přístup a zjistil jste, co funguje nejlépe, co dělají lidé špatně, co chtějí, ale nedaří se jim toho docílit a tyto zkušenosti vás udělaly výjimečným na trhu a daly vám dobrou pozici pro úspěch ve filmové branži?
Ano, rozhodl jsem se být psychiatr a producent, což ze mě dělá masochistu. Ale ne, vážně, moje vzdělání a zkušenost psychiatra mě pomohla se naučit poslouchat, což je jedna z nejdůležitějších vlastností jak pro člověka, tak pro byznysmena.
Co vás vedlo k založení firmy Script Coach? Znal jste hodně herců, spisovatelů a scénáristů, kteří měli potenciál, ale nějakým způsobem jej nedokázali využít a dostat ze sebe to nejlepší a ztroskotali na hloupých chybách?
ScriptCoach jsem začal dříve než www.virtualpitchfest.com, která se stala mým denním chlebem. Virtual Pitch Fest je důvěryhodný průmyslový zdroj který se specializuje na spojování scénáristů s hollywoodskými producenty. S Virtual Pitch Fest se uživatelé dostanou na on - line databázi, něco jako seznamku, aby zjistili co právě zhruba 375 studií, produkčních firem a jejich agentů hledá. Pak mohou poslat krátké ukázky vybraným společnostem a dostanou odpověď do 5 dnů. Do dnešní doby máme 85% úspěšnost a z naší pomocí se uzavřely smlouvy na vysoce hodnocené filmy jako Christmas Magic nebo Raspberry Magic.
Většina spisovatelů neklade důraz na to, aby jejich scénář přečetlo několik profesionálů a pak potřebné znovu přepsali
Jak to ve vaší firmě funguje? Organizujete semináře pro scénáristy a z vlastní zkušenosti jim říkáte, kde dělají chyby? Jsou chyby v psaní scénářů podobné, že je můžete napravit jedním seminářem nebo je zde tisíc důvodů a musíte ke každému přistupovat jednotlivě?
My neorganizujeme semináře… Pracujeme sedm dní v týdnu, dvacet čtyři hodin denně. Co se chyb týče, většina spisovatelů neklade důraz na to, aby jejich scénář přečetlo několik profesionálů a pak potřebné znovu přepsali, protože je nutné, aby scénář vyčníval a trvale zaujal.
Jaký je obecně, nejen v Hollywoodu, největší problém a chyba v psaní scénářů? Je zde nějaký seznam pravidel, která se stanoví a pokud se použijí, zaručují skoro 100% úspěch a ocenění?
Nejčastější chybou je to, že scénáristé posílají scénáře ještě předtím, než jsou úplně dotažené do konce, hotové. Hollywood tady bude vždycky, ale nebude tady pro tebe, pokud pošleš scénář, který není dobrý a neodpovídá průmyslovým standardům.
Také učíte lidi, jak psát správně dopisy doprovázející scénáře k těm správným lidem v agenturách. Mohl byste ve zkratce říci, jak musí dopis vypadat, aby zástupce agentury zaujal na první pohled? Pokud učíte tisíc lidí jak psát správně dopis, tak zde bude tisíc stejně vypadajících a jak pak z nich vynikne jeden, aby zaujal producenta a vypadal výjimečně?
Vzorky dobrých úvodních dopisů jsou na našich webových stránkách. Dobrý dopis musí být působivý, přesvědčující a dostat se k jádru věci, aniž by zabředl do příliš mnoha detailů. Mělo by to být tak jasné a srozumitelné, aby to pochopilo i 10 leté dítě.
Jeden režisér nám řekl: „Všeho všudy, v historii kinematografie se pořád opakuje dokola a různě míchá sedm námětů 1) Poražená monstra 2) Od chudoby k bohatství 3) Boj 4) Cesta a návrat 5) Comedie 6) Tragédie 7) Zmrtvýchvstání“. Souhlasíte s tím? Když čtete scénáře, našel jste tam nějak, který by se tomuto totálně vymykal a byl novátorský, ale komerčně neměl naději, protože by na to nebylo publikum připravené?
Věřím tomu, že musíte být schopen odpovědět ANO na následujících sedm otázek při prosazování scénáře producentovi:
Sedm rad:
- Je premisa uvěřitelná?
- Umíte si představit plakát?
- Je tu specifický žánr?
- Je zde definovaný hrdina?
- Je hrdina sympaťák?
- Je hrdinův cíl jasný a předem vyslovený?
- Jsou hrdinovy hranice dost vysoko?
Co vytváří něco nezávislého a dobrého nemá jiný příběh ani žánr, ale schopnost říct příběh neuvěřitelně unikátním způsobem
Produkoval jste také film Krokodýl Dundee v L. A. Co vás k tomu vedlo, cítil jste kasovní úspěch? Myslíte si, že formule sympaťáka z buše s hezkou přítelkyní ve velkém městě bude fungovat i napotřetí?
Tehdy jsem fungoval jako vedoucí výroby pro Silver Lions Films a můj šéf Lance Hool produkoval film spolu s Paulem Hoganem.
Jak osobně se díváte na sequely jako Smrtonosná past 5, Rocky 5, Mission Impossible 5, Postradatelní 3 nebo James Bond 25? Nemyslíte si, že mají velice malou uměleckou hodnotu a je to jen stroj na ždímání peněz, takže kdyby se raději ty proinvestované miliardy vložily do stovky umělecky náročnějších filmů, mělo by to daleko větší smysl?
Na to nemám žádný názor. Oceňuji každého, kdo dokáže udělat film a dostat ho do kin.
Máme pocit, že Hollywood natáčí sequely a remaky jen proto, že je to pro ně bezpečná investice, ale jinak je tam nedostatek dobrých, originálních scénářů, Jak to vidíte vy zevnitř?
Věřím, že každému podle jeho gusta. Ha, ha.
Produkujete nezávislé filmy v Hollywoodu, což je pro nás vrchol komerční výroby. Jak mohou tyto dva světy - nezávislý a komerční - vedle sebe existovat a žít dohromady? Je zde nenávist a konkurence nebo si nelezou do cesty?
Od doby Shakespeara se lidé chodí lidé dívat na něco, kvůli hvězdě, která v tom hraje. Nezávislý nebo komerční, sečteno a podtrženo, návštěvníci kin se neptají na jméno spisovatele, ale na jméno hlavního představitele. Co vytváří něco nezávislého a dobrého nemá jiný příběh ani žánr, ale schopnost říct příběh neuvěřitelně unikátním způsobem.