Moje jméno v mohawštině znamená „Ta, jejíž slovo něco znamená“

Jak vypadá taková indiánská rezervace, patrně jinak, než ve westernech, že?

Jasně, úplně jinak. Vypadá to jako moderní předměstí. Dopravní značky a ukazatele jsou v našem rodném jazyce Mohawků. Základní a střední školy učí rodný jazyk, máme vlastní kulturní domy, takže jde spíše o moderní město s vlastním jazykem, kulturou a charakterem. Mluvíme tady vlastním jazykem, děláme si vlastní jídlo a máme svoje vlastní svátky a zvyky. Moje rezervace je stará 400 let, Montreal letos oslavuje 375. narozeniny, což znamená, že nás odsud tehdy vyhnali, abychom jim udělali prostor. Jsme tedy tak staří jako je Kanada, takže žijeme v moderním světě našimi vlastními tradicemi.

Je to váš kmen, který vytvořil účes mohykán, který v 80. letech minulého století adoptovali pankáči, že ano?

Ano. Ve škole náš učili, že vlasy je naše duchovní spojení, takže naši muži nosili různé druhy účesů a hlavu si vyholili, když šli do války, ale nechali si tam pruh vlasů proto, aby se po bitvě zase mohli ke kmeni vrátit a neztratili s ním kontakt. Pořád ještě máme svoje tradiční kostýmy a v Kanadě žije 500 druhů Indiánů, kteří všichni mají různý jazyk a kroje, kulturu a jména. Takže celá indiánská kultura je mnohem větší, než ji znáte z kovbojek. Moje jméno v mohawštině znamená „Ta, jejíž slovo něco znamená“. Nesmějí být dva lidé stejného jména.

Co Vás inspirovalo k tomu, že jste se stala herečkou? Nebyl to příliš vzdálený sen pro někoho, kdo pochází z takového místa jako vy?

Naše rezervace není tak izolovaná, jako ostatní, takže se nachází nějakých třicet minut od Montrealu, kde žijí tři miliony obyvatel. Takže si myslím, že díky této malé vzdálenosti od Montrealu jsme se mohla vrhnout na hraní, zúčastnit se zkoušek a konkurzů atd.

Tolik rolí pro původní Indiány ve filmu není. A pokud ano, máte co dělat se stereotypy...

Centrum kanadského filmového průmyslu je Vancouver a Toronto, takže bylo pro vás nevýhodou, že jste bydlela tak daleko a vaše naděje na práci byli mnohem menší?

No, já jsem se kvůli tomu přestěhovala do Toronta, právě, abych měla větší naději na práci. Chodila jsme do školy v Montrealu a v New Yorku celý jeden rok. V New Yorku mám spoustu známých, protože Mohawkové tady ještě vlastní mrakodrap. Znáte tu slavnou fotku, jak dělníci sedí vysoko na konstrukci mrakodrapu a obědvají? Tak tři z nich byli Mohawkové. Takže z obou stran mé rodiny máme dědictví těchto stavebních dělníků. Já jsem moc chtěla do New Yorku, protože je tam tolik naší historie. Odtud jsem posílala audio pásky na různé konkurzy agenturám do LA a pak se vrátila do Montrealu a do rezervace.

Dělá vás fakt, že jsem čistokrevná Indiánka zajímavější a exotičtější pro režiséry a takže vám vlastně původ vydláždil jinak dost trnitou cestu ve filmovém průmyslu?

Hmm, je to zajímavé, protože zase tolik rolí pro původní Indiány ve filmu není. A pokud ano, máte co dělat se stereotypy jako je tee-pee nebo péra na čelenkách, které samozřejmě už nejsou. V celé své kariéře se snažím změnit tento mylný obraz a ukázat lidem, jací jsme opravdu lidé. Je to něco, co tady ve Zlíně ukazuje náš film The Sun at Midnight ,což je něco jako konflikt moderního a tradičního způsobu života, světa a způsobů.

Četli jsme, že se to točil v arktických podmínkách. Jaké bylo tedy filmování a vybrali si vás pro Váš indiánský původ?

Po celé Severní Americe se sháněli herci pro tuto postavu a já jsem se také přihlásila na konkurz a myslím si, že hledali typ, který má indiánskou historii. Byla to pro mě velká zkušenost a myslím, že to byl první hraný film, který se točil v této části Severní Ameriky. Víte, Severní Kanada není taková, jak si lidé představují. Většinou vidí jen polární medvědy nebo saně a tlusté kožichy, ale my jsme natáčeli v létě a to bylo počasí moc hezké. Díky tomu jsme neměli žádné technické problémy, které by patrně nastaly, kdyby se to natáčelo v zimě při -50 stupních. Tahle část země má v létě velmi krásné barvy a slunce a chtěli jsme divákům ukázat, jaké to je ve skutečnosti. Moje postava je taková městská princezna, co nosí fialové vlasy a je nucena jít na sever, kde potká postavu domorodce, kterou hraje Duane Howard.

Genocida Indiánů Kanaďany je dost značná a hodně temná

Měla jste velký úspěch s filmem Rhymes for Young Ghouls. Jaké máte filmové vzdělání nebo se učíte za pochodu?

Ano, film měl velký úspěch. Víte genocida Indiánů Kanaďany je dost značná a hodně temná. Nemám žádné filmové vzdělání ani tréning. Než jsem se věnovala herectví, dělala jsem poradkyni v ženském azylovém domě v Montrealu. Tady jsem byla svědkem spousty lidských konfliktů a toho, jak lidé jednají v takových situacích, což mi dalo velký základ pro mé hraní.

Na první film jsem vybrala peníze přes fundraising, a protože byl úspěšný, na druhý film jsem již dostala peníze z grantu

Hodláte se také postupně stát režisérkou, která by třeba natočila příběh o indiánském kmeni, který by se sice nestal komerčním hitem, ale ukázal by věci v pravdivém světle?

Už jsem režírovala ve svých 22 letech krátký film. Byl to mizení a vraždění žen v Kanadě, což je poměrně velké téma. Když jsem pracovala v azyláku, tak jsem poznala, jak sociální systém funguje a věřím tomu, že svojí nedokonalostí hraje velkou úlohu v mizení žen, protože je to každému jedno. Jedna ze zmizelých dívek na seznamu byla z mé sociální komunity. Před třemi týdny jsem dokončila další krátký film, který ukazuje na problém vztahu matky a dcery. Není to sice o indiánech, ale je to zasazeno do kontextu původních obyvatel.

Berete to jako svoje poslání točit filmy nebo v nich hrát, kde byste poukazovala na cokoliv spojené s indiánskou historií nebo byste vzala i nabídku na komedii či komerční brak?

Myslím, že budu hrát v čemkoliv, ať to bude o Indiánech či nikoliv a vždycky tam chci přinést svůj vlastní pohled a ukázat lidem, kde jsou moje kořeny, což mě hodně ovlivnilo na celý život.

Je vám 23 let a vaše filmové portfolio není velké. Jak se vám podařilo sehnat peníze na první film?

Na první film jsem vybrala peníze přes fundraising, a protože byl úspěšný, na druhý film jsem již dostala peníze z grantu.

Myslíte si, že byste měla víc práce, kdybyste bydlela v LA nebo tam byste byla jedna z mnohých, zatímco v Torontu jsou vaše šance větší?

Možná, že se jednou přestěhuji do LA, ale momentálně je v Torontu velká filmová komunita, také proto se mu říká Hollywood Severu, kde se vyrábí spousta filmů. Zatím to vypadá, že jsem na správném místě. Netuším, zda se přestěhuji do LA nebo Vancouveru, záleží na tom, kde bude práce.

Myslíte si, že byste podobně kritické filmy mohla točit i v LA. Američané vše poměřují penězi a myslíte, že by je tohle téma zajímalo?

To fakt nevím, ale také se tam točí spousta nezávislých filmů. Není ani vyloučené, že bych mezi Torontem a Los Angeles jen pendlovala a točila tam, kde by to momentálně šlo lépe.

Photo: Imdb.com, Eva Csölleova