Steve Lichtag se narodil 4.3.1954 ve Znojmě jako Zdeněk Loveček. Vystudoval Literárně dramatickou konzervatoř v Brně u Stanislava Zindulky.Divadelní prkna okusil v Karlových Varech, v Praze a v Jihlavě a práci našel i před kamerou, když hrál v seriálu Pan Tau, nebo ve filmech Holky z porcelánu, Kvočny a král aj. V roce 1979 emigroval do USA, vyučoval zde i herectví a začal se věnovat produkci dokumentárních filmů. V roce 1988 natočil dokument Quo vadis Cambodia, po kterém následoval TV seriál Sibiř-země žalu, země naděje. Později mu učarovaly oceány a moře a věnoval se filmování žraloků, velryb nebo života lovců vorvaňů. V roce 2013 natočil ve 3D film z divoké přírody nazvaný Aldabra, byl jednou jeden ostrov, který pro kanadský a americký trh nadaboval Pierce Brosnan. Jeho knihy Čekání na bílou smrt a Tanec Modrých Andělů se obě staly bestsellery. V roce 2004 založil Mezinárodní filmový festival Voda-moře-oceány, stal se prezidentem nadace Crystal Planet, zatímco my jsme jej zastihli ve funkci prezidenta Mezinárodního filmového festivalu Příběhy Země 2017. Po skončení své dvouhodinové přednášky a projekce neměl žádné námitky si s námi další půlhodinku povídat ve foyer kina Dlabačov.

Významným hostem letošního Febiofestu byla renomovaná polská režisérka Agnieszka Holland, která je uznávaná jak v Evropě, tak za oceánem. Na kontě má vysoce ceněné snímky jako Evropa, Evropa, Hořící keř či Hořká sklizeň. V Praze uváděla svůj nový film Přes kosti mrtvých, kde hlavní roli ztvárnil Miroslav Krobot. Režisérka, která příští rok oslaví sedmdesátiny, se ukázala jako velice pohotová a vtipná a chvíle strávené v její společnosti byly opravdu příjemné. Se šibalským úsměvem podotkla, že na FAMU obdržela doktorát, takže by ráda slyšela oslovení „Doktorko“, což doplnila churchillovským „V“.

Vědci a organizace celého světa stále častěji vystupují na ochranu naší Země, brojí proti její devastaci, znásilňování a snaží se přimět její obyvatele, aby se nad svým přístupem a konzumním způsobem života zamysleli. Podobná prohlášení či TV reportáže mohou na běžného občana působit neadresně, vzdáleně, něco ve stylu „Mě se to netýká“. Ale pokud do jeho města a tamního kina zavítá filmový festival, který se ekologii věnuje, je to již něco jiného, je to daleko bližší a osobnější. Takový festival se jmenuje Příběhy Země, který loni odstartoval pod názvem Ekotopfilm, podle společnosti, která jej založila. Ale protože vypráví příběhy naší matičky Země, změnil označení na daleko vhodnější.

Milan Cieslar patří k tvůrcům, kteří točí pozoruhodné a různorodé filmy. Jeho zatím poslední snímek Život je život patří k divácky nejvíce oblíbeným. Protože si myslíme, že pan Cieslar má co říct a to nejen na filmovém plátně, požádali jsme jej o rozhovor. Vyhověl nám téměř okamžitě a to i přesto, že byl uprostřed natáčení nového seriálu.

Ikona amerického nezávislého filmu Abel Ferrara byl letošním hostem Febiofestu. Zde uvedl své filmy Vítejte v New Yorku, Pasolini, Anděl pomsty, Hledání otce Pia a Poručík. Při tiskové konferenci působil poněkud nesoustředěně a chaoticky a často neodpověděl na otázku. Při osobním rozhovoru se uchýlil ke krátkým odpovědím, které buď zamumlal do dlaně, nebo pronesl mezi zíváním, takže rozhovor byl poměrně stručný.