Eva Csölleová, Vítek Formánek

Eva Csölleová, Vítek Formánek

Tvůrčí duo ve složení fotografka - korektorka Eva Csölleová a spisovatel - redaktor Vítek Formánek. Zkušenosti mají s prácí pro časopisy jako Cinema nebo Interview. Vydali desítku knih u nás i v zahraničí. Zaměřují se na interview se zajímavými lidmi či osobnostmi kulturní scény z celého světa.

Slavný srbský režisér Emir Kusturica na Febiofestu promítl svůj film Na mléčné dráze. Jak podotkl, je to poprvé za čtyřicet let, co zde uvádí svůj film. Kusturica je velice zajímavý člověk a určitě ne nudný vypravěč. Dá se říci, že na co v životě sáhl, to se mu povedlo. Jeho filmy vítězí na zahraničních festivalech, jeho autobiografie byla hitem a jeho kapela Emir Kusturica and The NO Smoking Orchestra objíždí úspěšně celý svět. Z dob studia na FAMU umí perfektně česky a na to, co v životě dosáhl, zůstává obyčejným člověkem s pozoruhodnými názory.

Není u nás moc filmových tvůrců, kteří by se zabývali církevní tématikou a proto, když jsme shlédli film Psi Páně aneb Sněz ten film a následně se setkali se s tvůrcem, napadalo nás množství otázek. Režisérem snímku je Jonáš Vacek, rodák z Lipníku nad Bečvou, kde se 7.7.1985 narodil. Pochází z velké rodiny, má čtyři sourozence. Jeho otec je nadšený amatérský fotograf a pedagog, který jej inspiroval a nasměroval správným směrem. Trávil s ním v temné komoře dlouhé hodiny a objevil kouzlo filmu a fotografie. Již během školy společně s kamarády založili produkční společnost, se kterou natáčí reklamy a dokumentární snímky, ve kterých šlo vždy o konkrétní lidi. Zaměřoval se na téma středověku, například Janek a Anežka či Hlas hrdiny. Osobně věří, že se mu v budoucnu podaří realizovat historické drama, jehož námět jej napadlo již během studií. Jonáš Vacek má filmování opravdu rád, povídání s ním bylo velice příjemnou a pohodovou záležitostí a jak sám říká, nejlepším relaxem pro něj je návštěva kina. Mezi jeho oblíbené režiséry patří Miloš Forman, Vojtěch Jasný, Martin Scorsese nebo Bratři Coenovi.

Matthew Modine (1959) pochází z velké rodiny a je nejmladší ze sedmi děti. Jeho otec provozoval autokina. Pak stouply ceny pozemků, na nichž kina stála, a tak byla zlikvidována a rodina se stěhovala do Kalifornie, kde Matthew odmaturoval. Pak se přestěhoval do New Yorku, kde žije dodnes. Byl obsazován nejdříve do postav vojáků, mířících do Vietnamu. Ať to byl film Roberta Altmana Streamers, za kterou Modine a jeho kolega dostali cenu na benátském filmovém festivalu, nebo Birdy Alana Parkera, kde exceloval s mladým Nicolasem Cagem, který pro změnu vyhrál hlavní cenu v Cannes. Odmítl hlavní roli ve filmu Top Gun, která udělala hvězdu z Toma Cruise, ale slávu si vydobyl v roli vojína Jokera ve slavném filmu Stanley Kubricka Full Metal Jacket. Přestože hrál opět vojáka - letce ve známém filmu Memphis Belle, vyhnul se nálepkováním a střídal nejen žánry, ale i často vstupoval na divadle. Je zapáleným ekologickým aktivistou a zajímá ho aktivně, co se okolo něj děje. Asi to bude pohodový chlapík, protože jsme mu poslali otázky na rozhovor a za měsíc nám na ně odpověděl.

Pokud se někdo jmenuje Bergman, je ze Švédska a čirou náhodou je synem slavného režiséra Ingmara, nemůže se divit, že při setkání budou otázky směřovat chtě nechtě nejdříve na otce. Daniel Bergman, který strávil jako host na Filmovém festivalu ve Zlíně jen něco okolo 26 hodin, aby zde uvedl jeden ze svých raných filmů, měl nabitý program, ale i tak si na nás vyšetřil necelou půlhodinku. Nejdříve se poněkud ošíval, když jsme sondovali různé detaily ohledně jeho otce, ale nakonec se rozhovor dobře rozjel a vedl k překvapivému odhalení.

Christian Dyekjaer je dánský scénarista a režisér. Narodil se 5. 6. 1971 v městečku Gentofte. Za kameru se poprvé postavil v roce 1998, kdy režíroval seriál „Hvide longe“. O dva roky později byl režisérem dalšího seriálu „Hotellet“ a v roce 2002 spatřil světlo světa jeho první hraný film „John og Mia“, pro který si napsal i vlastní scénář, jak se později stalo jeho tradicí. Od roku 2006 točí film každý sudý rok.