John Carpenter (1948) natočil svoje nejslavnější filmy na poli hororu a sci-fi v letech 70. a 80. letech minulého století. Mnohé se staly kultovními a inspirovaly mnoho dalších filmařů. Nejenže si psal scénáře a filmy režíroval, ale dělal si na nich i střih a komponoval hudbu. Jeho láska k filmu sahá až do jeho dětských let, kdy byl okouzlen nízkorozpočtovými horory, které se v 50. letech natáčely.

Na Letní filmové škole v Uherském Hradišti se objevil na jediný den renomovaný kanadský storyboardista holandského původu žijící v Praze, Kurt van der Basch. Hned následující den odlétal do Londýna kvůli dalšímu filmu. Ale i za jediný den toho stihl hodně, vést workshop a osobně provést výstavou svých prací, na které byly vidět vůbec poprvé jeho storyboardy k filmům Atlas mraků, Star Wars aj. Protože jsme nikdy s nikým od jeho profese nemluvili, připadalo nám dobré položit mu několik otázek.

Jiří Strach, který má, jako bývalý dětský herec, již také svoji hvězdu na chodníku slávy ve Zlíně, je universální režisér. Nezůstává u jednoho žánru, takže jeho jméno se objevuje pod pohádkou, dramatem nebo příběhem z války.  Povídání s ním bylo zajímavé a příjemné, neboť nezůstalo jen v pracovní rovině, ale rozšířil se i o tu lidskou.

Český režisér a příležitostný herec Juraj Herz (1934) patří mezi pozoruhodné tvůrce české kinematografie. V dětství poznal hrůzy koncentračního tábora, nechal se ovlivnit italským neorealismem a natočil taková pozoruhodná díla jako např. Petrolejové lampy, Spalovač mrtvol, Morgiana nebo Den pro mou lásku. Získal významná ocenění po celém světě a netají se svojí zálibou v hororech. Než jsme stačili požádat jej o rozhovor, vydal pozoruhodnou, upřímnou a vyčerpávající autobiografii „Autopsie - Pitva režiséra“, kde popsal svůj život a tvorbu tak, že rozhovor by nic nového nepřinesl, a tak jsme jej požádali o svolení z této knihy sestavit takovou mozaiku.

Život někdy člověka překvapí. Když jsme sháněli kontakt na Michaela Biehna, dostali jsme se až k jeho produkční firmě, kterou založil, vlastní a provozuje se svojí třetí manželkou, herečkou Jennifer Blanc. Přestože nám šlo hlavně o Michaela, který se proslavil jako Kyle Reese ve filmu Terminátor nebo jako poručík Hicks ve Vetřelcích, byl by asi hřích nechat si uniknout herečku Jennifer, byť je českému publiku poměrně neznámá. Již ve 13 letech hrála na Broadwayi, pak se přestěhovala do Los Angeles a zazářila v sérii Hull High. Pak pracovala hlavně pro televizi, objevila se ve filmu Dark Angel Jamese Camerona a ve filmu It´s always sunny in Philadelphia si zahrála s Danny de Vitem. Pak se objevila v několika projektech Michaela Biehna, dali se dohromady - profesně i lidsky - a vrhla se i na produkci a režii. Oba se podílejí na výrobě a podpoře nízkorozpočtových filmů, a tak jsme si řekli, proč „nezabít dvě mouchy jednou ranou“ a také se nedozvědět, jak to funguje ve firmě, kde jsou partneři manželé a herci. K ruce jsme dostali asistenta Kurka Kaspariana, rovněž herce, který nám rozhovory zprostředkovával. Michael Biehn má v srpnu podepsat smlouvu na další učinkování ve filmu Vetřelec 3. Jediné co byl ochoten sdělit je to, že film ignoruje původní třetí a čtvrtý díl, takže hybernaci přežije a kromě Ellen Ripleyové zde bude postava holčičky Newt, které bude kolem dvaceti let.