Pokud se někdo jmenuje Bergman, je ze Švédska a čirou náhodou je synem slavného režiséra Ingmara, nemůže se divit, že při setkání budou otázky směřovat chtě nechtě nejdříve na otce. Daniel Bergman, který strávil jako host na Filmovém festivalu ve Zlíně jen něco okolo 26 hodin, aby zde uvedl jeden ze svých raných filmů, měl nabitý program, ale i tak si na nás vyšetřil necelou půlhodinku. Nejdříve se poněkud ošíval, když jsme sondovali různé detaily ohledně jeho otce, ale nakonec se rozhovor dobře rozjel a vedl k překvapivému odhalení.

Christian Dyekjaer je dánský scénarista a režisér. Narodil se 5. 6. 1971 v městečku Gentofte. Za kameru se poprvé postavil v roce 1998, kdy režíroval seriál „Hvide longe“. O dva roky později byl režisérem dalšího seriálu „Hotellet“ a v roce 2002 spatřil světlo světa jeho první hraný film „John og Mia“, pro který si napsal i vlastní scénář, jak se později stalo jeho tradicí. Od roku 2006 točí film každý sudý rok.

Steve Lichtag se narodil 4.3.1954 ve Znojmě jako Zdeněk Loveček. Vystudoval Literárně dramatickou konzervatoř v Brně u Stanislava Zindulky.Divadelní prkna okusil v Karlových Varech, v Praze a v Jihlavě a práci našel i před kamerou, když hrál v seriálu Pan Tau, nebo ve filmech Holky z porcelánu, Kvočny a král aj. V roce 1979 emigroval do USA, vyučoval zde i herectví a začal se věnovat produkci dokumentárních filmů. V roce 1988 natočil dokument Quo vadis Cambodia, po kterém následoval TV seriál Sibiř-země žalu, země naděje. Později mu učarovaly oceány a moře a věnoval se filmování žraloků, velryb nebo života lovců vorvaňů. V roce 2013 natočil ve 3D film z divoké přírody nazvaný Aldabra, byl jednou jeden ostrov, který pro kanadský a americký trh nadaboval Pierce Brosnan. Jeho knihy Čekání na bílou smrt a Tanec Modrých Andělů se obě staly bestsellery. V roce 2004 založil Mezinárodní filmový festival Voda-moře-oceány, stal se prezidentem nadace Crystal Planet, zatímco my jsme jej zastihli ve funkci prezidenta Mezinárodního filmového festivalu Příběhy Země 2017. Po skončení své dvouhodinové přednášky a projekce neměl žádné námitky si s námi další půlhodinku povídat ve foyer kina Dlabačov.

Významným hostem letošního Febiofestu byla renomovaná polská režisérka Agnieszka Holland, která je uznávaná jak v Evropě, tak za oceánem. Na kontě má vysoce ceněné snímky jako Evropa, Evropa, Hořící keř či Hořká sklizeň. V Praze uváděla svůj nový film Přes kosti mrtvých, kde hlavní roli ztvárnil Miroslav Krobot. Režisérka, která příští rok oslaví sedmdesátiny, se ukázala jako velice pohotová a vtipná a chvíle strávené v její společnosti byly opravdu příjemné. Se šibalským úsměvem podotkla, že na FAMU obdržela doktorát, takže by ráda slyšela oslovení „Doktorko“, což doplnila churchillovským „V“.

Vědci a organizace celého světa stále častěji vystupují na ochranu naší Země, brojí proti její devastaci, znásilňování a snaží se přimět její obyvatele, aby se nad svým přístupem a konzumním způsobem života zamysleli. Podobná prohlášení či TV reportáže mohou na běžného občana působit neadresně, vzdáleně, něco ve stylu „Mě se to netýká“. Ale pokud do jeho města a tamního kina zavítá filmový festival, který se ekologii věnuje, je to již něco jiného, je to daleko bližší a osobnější. Takový festival se jmenuje Příběhy Země, který loni odstartoval pod názvem Ekotopfilm, podle společnosti, která jej založila. Ale protože vypráví příběhy naší matičky Země, změnil označení na daleko vhodnější.