Neřeknu herci víc, než co by měla dělat jeho postava

Co vás přimělo k tomu, že jste se rozhodl stát se režisérem?

Vyrůstal jsem v Manchesteru a v oblasti kde jsem bydlel, bylo 14 malých kin, které promítaly různé filmy z celého světa. Také byly v provozu non-stop kina, kde se promítaly hrané filmy a krátké filmy pořád, takže tam fakticky člověk mohl strávit za jedno vstupné celý den. Já jsem se hlavně díval na britské a americké filmy a do svých 17 let jsem neviděl cizí film. Až jsem se vypravil do Londýna a tam shlédl svůj první cizí film a nebylo to nic menšího než Sedmá pečeť od Ingmara Bergmana. Ukázal mi způsob, jak člověk musí něco objevovat tím, že natáčí filmy. Také jsem viděl Laurela a Hardyho naživo v Manchesteru a Oliver tam měl při scénce záchvat smíchu a nemohl pokračovat dál. Takže všechny tyto různé aspekty ve mně formovaly fantazii a touhu také točit filmy.

Jste znám svým nekonvenčním přístupem k hercům, mohl byste nám o tom něco říct? Říká se, že jim neříkáte moc, co se obsahu filmu týče, proč?

Neřeknu jim vůbec nic. Když oslovím herce s nabídkou k účinkování, zeptám se ho jen, jestli pro mě chce hrát nebo ne. Také mu řeknu, že sice nevím, o čem ten film bude, ale dozvíme se to, až bude hotov. Neřeknu herci víc, než co by měla dělat jeho postava. Takže samozřejmě po tomhle úvodu někteří herci nabídku rovnou odmítnou. Je to proto, že herec musí hrát v reálném čase jen tu postavu a musí být disciplinovaný. Když má na sobě kostým, je mu dovoleno jen to, co by dělala jeho postava. Někdy můžeme točit například scénu 32 dříve než scénu 27, jindy nemůžeme točit scénu 31, než se k ní propracujeme přes scénu 30. Dialogy mohu změnit jen tehdy, pokud jsem fyzicky a duševně přítomen na place na dané lokaci. Mám velmi dobrý štáb a někdy můj film nemá ani hlavní postavu. Ten nejnovější má celkem 160 postav, ale ani jedna z nich není hlavní.

Někdy se stane, že si herec oblékne kostým pro danou postavu, ale necítí se v něm dobře, protože má o postavě jiné představy. Tak mu je výtvarník k ruce a upraví kostým podle jeho představ, aby mu to vyhovovalo. Při natáčení vyžaduji striktní disciplínu a dám herci dost času na to, aby se mohl ponořit do role, ale jakmile natáčení skončí ten daný den, herec musí o své postavě mluvit jako o někom třetím, ne jako o sobě. Pokud se herec nedokáže vymanit z postavy, může se mu lehce stát, že mu z toho hrábne, protože nebude vědět, kdo vlastně je.

Máte kus kamene a víte, co byste chtěl z toho vytvořit a tak postupně na tom pracujete a osekáváte kousek po kousku

Nepoužíváte klasický scénář, jak tedy pak vytváříte celý film?

Natáčení filmu je kombinací několika různých postupů, kde všechno je součástí celku. Věřím tomu, že příběh musí být velmi dobře napsán, musí mít skvělou strukturu, ale já to dělám jiným způsobem. Beru film jako organické médium. Najdu lokaci, vytvořím charaktery, potom improvizuji a zkouším. Nevím, co z toho vznikne, ale mohu měnit věci. Je to něco podobného, jako když tesáte sochu, máte kus kamene a víte, co byste chtěl z toho vytvořit a tak postupně na tom pracujete a osekáváte kousek po kousku.

Jak to tedy pak vypadá ve střižně, když jste perfektně připraven a více méně jediný víte, jak má film vypadat?

Protože herci jsou výborně připraveni, mají hodně nazkoušeno a jsou hluboce ponořeni do postavy, nemusíme záběry mockrát opakovat. Takže ve střižně je to spíš proces vybrat to nejlepší z nejlepšího, než vyhazovat špatné záběry. Někdy při stříhání zjistím, že určitý záběr by lépe vyzněl na jiném místě, tak to tam přesunu.

Jak pracujete se skladatelem hudby?

Skladatel vidí první kopii filmu a pracujeme společně, jen my dva. Má větší citovou zodpovědnost za film, protože hudba jej celý posiluje. Funguje to, protože nás nikdo neobtěžuje ani producent, takže je to jen na nás.

Ve svých filmech používám většinou své životní zkušenosti, osobní zážitky a pocity

Založil jste svoji produkční společnost THIN MAN proto, abyste měl tvůrčí a finanční nezávislost a svobodu?

Ano, protože chci točit jen filmy, které chci opravdu dělat. Někdy se mi stalo, že jsem našel potencionálního mecenáše, kterému bylo jedno o čem ten film je, nechtěl ani vidět scénář, ale vyžadoval amerického herce. Tak jsem mu poděkoval a rozešli jsme se. Šli jsme hledat dál někoho, kdo nám dá peníze a nechá nás pracovat podle našich představ. Člověk má vždy na výběr, že? Přes svoji produkční firmu neprodukuji žádné jiné filmy jiných režisérů. Musím upřímně přiznat, že mě o to ještě nikdo nepožádal.

Samozřejmě producent má důležitou úlohu při výrobě filmu. Jak to funguje ve vašem případě, kdy si děláte, co chcete?

Dobrý producent chrání moji práci a mě před okolním světem a dělá věci tak, jak by měly být dělány. Rozumí procesu natáčení, rozumí tomu, proč dělám určité věci a jsou tu také věci, kterým nerozumím já, takže se stará o ně a mě nechává se soustředit jen na natáčení.

Musím sedět mezi diváky, protože to jsou oni, pro koho ty filmy natáčím

Co obecně chcete ukázat ve svých filmech?

Ve svých filmech používám většinou své životní zkušenosti, osobní zážitky a pocity. Chci ukázat, jak lidé žijí, co mají a co jim chybí, o nezaměstnanosti za vlády Thatcherové. Vezměme za přiklad můj film Vera Drake. Narodil jsem se v roce 1943, takže jsem dost starý na to, abych si pamatoval dobu, kdy v Anglii a ve Walesu byly potraty nelegální. Velmi často se chudá dívka dostala do problému a hledala pomoc u porodních bab, které tuto práci dělaly. Tam, kde jsem bydlel, žila paní, které se říkalo sestra Valence, která měla ve večerních hodinách ženské návštěvy a občas na dlouho zmizela. Až mnohem později mi došlo, že ta paní dělala nelegální potraty. Takže celých 40 let jsem měl tento film v hlavě a doufal, že ho natočím. Nemohu uvěřit tomu, že 25 let od jeho natočení je to u nás stále horké téma. Samozřejmě, že jsem pro, aby ženy měly na výběr, zda chtějí dítě či nikoliv.

Když tady sedíte v kině s diváky a díváte se s nimi na svůj film, na co se zaměřujete?

Pozoruji reakci lidí. Velice zřídka se dívám na filmy doma. Musím sedět mezi diváky, protože to jsou oni, pro koho ty filmy natáčím.

Foto: Mike Leigh, wikipedia.com, bfi.org.uk, sbs.com.au