Multikulturní rubrika
Eva Csölleová, Vítek Formánek

Eva Csölleová, Vítek Formánek

Tvůrčí duo ve složení fotografka - korektorka Eva Csölleová a spisovatel - redaktor Vítek Formánek. Zkušenosti mají s prácí pro časopisy jako Cinema nebo Interview. Vydali desítku knih u nás i v zahraničí. Zaměřují se na interview se zajímavými lidmi či osobnostmi kulturní scény z celého světa.

Amerika o sobě tvrdí, že je „zemí neomezených možností“. Příběh Hala Needhama je opravdu klasickou ukázkou toho, jak chudý chlapec tvrdou prací, pílí a snahou k bohatství a slávě přišel. Hal Needham je ročník 1931 a je snad nejslavnější osobností Hollywoodu, která se z kaskadéra vypracovala na herce a režiséra kasovních trháků. Kromě úspěchů na plátně si připsal i několik prvenství: byl například prvním člověkem, který testoval airbag nebo prvním režisérem, který u závěrečných titulků filmu dával ukázky z nepoužitých záběrů. Jeho vůz jako první překonal na Zemi rychlost zvuku. Není náhodou, že odkaz Hala Needhama připomíná nejnovější film Quentina Tarantina Tenkrát v Hollywoodu (Once Upon a Time in Hollywood) s Leonardem Di Capriem a Bradem Pittem. Kompletace jediného známého českého rozhovoru s legendou trvala 7 měsíců, ale vznikl jistě zajímavý příběh. Protože Hal podlehl před několika lety rakovině, je celý příběh i vhodným epilogem.

Mladý muž přichází k okénku se zmrzlinou a neví, jakou si vybrat. Očima přejíždí po nabídce, ale místo nápisů vanilková, oříšková, pistáciová aj jsou zde nápisy „Francouzská nová vlna“, „William Wyler“, „Miroslav Ondříček“, „Giallo filmy“ aj. Nakonec odchází spokojený a v kornoutu má asi šest různých kopečků. Tak končí vtipná úvodní znělka 45. ročníku Letní filmové školy, která se konala tradičně v Uherském Hradišti, tentokrát od 26.7. do 4.8.2019.

Americký režisér, producent a scénárista James Lawrence Brooks je pozoruhodný člověk. Přestože nemá filmové vzdělání, vlastní pílí a s velkou porcí štěstí se propracoval přes televizi až k úspěšným oscarovým filmům.

Pracoval v televizi a psal scénáře pro různá show. V roce 1979 napsal a produkoval film „Starting over“. Jeho režisérský debut „Cena za něžnost“ se natáčel čtyři roky a získal naráz tři Oscary za nejlepší režii, film a scénář. Pracoval střídavě pro film a televizi, protože ho prostě práce bavila. Během příprav pro „Tracey Ullman Show“ měl připravit krátký kreslený příběh, který by vyplnil pauzu před reklamou. Najal si Matt Groeninga a společně vytvořili něco, co se stalo fenoménem trvajícím dodnes – „Simpsonovi“. Založil vlastní firmu Gracie Films, aby byl nezávislý a mohl točit to, co se mu líbí. Jeho další úspěšný film se jmenoval „Vysíláme zprávy“ s Williamem Hurtem v hlavní roli. Film měl velký úspěch, protože byl pečlivě připraven a natočen, a stal se i oblíbeným dílem samotného autora. Jako producent a scénárista spolupracoval na filmech dobře známých i u nás – „Jerry McGuire, Velký, Válka Roseových“. Podruhé najal svého přítele Jacka Nicholsona do filmu „Lepší už to nebude“ a opět to byl hit, který přinesl Oscara nejen Jackovi, ale i mladé Helen Huntové. James L. Brooks byl kromě Oscarů a jiných cen nominován také 47x na cenu Emmy a vyhrál ji celkem 20x. Když jsme jej požádali o autogram, zeptali jsme se, zda by byl svolný i k rozhovoru. Odpověděl ochotně, že na otázky odpoví. Trvalo to sice dva roky, protože o sobě tvrdí, že je líný, ale trpělivost přináší růže a stálo to za to.

Chilská režisérka Valeria Sarmiento nás zaujala nejen proto, že byla manželkou a spolupracovnicí významného režiséra Raúla Ruize, ale také společně museli po převratu v roce 1974 spěšně opustit Chile a uchýlit se do emigrace ve Francii. Uvedená fakta nám připadala dost zajímavá proto, abychom ji požádali o rozhovor na letošním Febiofestu.

Občas ve filmech vidíme osobu bez nohy, bez rukou nebo invalidu, kterého hraje skutečně tělesně postižený herec. Ale tvůrců jako takových se s tělesným postižením moc nevyskytuje. Irský režisér Simon Fitzmaurice, je schopný se dorozumívat jenom očima, protože je celkově ochrnutý, i tak ale natočil film Jmenuji se Emily. Nás zaujal příběh Kateřiny Morozové, která se narodila se srostlými klouby a nefunkčními svaly. Přestože nikdy nebude chodit a pohyb rukou je velmi omezený, takže většinu věcí dělá ústy a videa stříhá s pomocí tyčky, kterou drží v puse, zatoužila stát se střihačkou a vystudovala Filmovou akademii Miroslava Ondříčka v Písku. Tam jsme také napsali o kontakt, který přišel během pár minut. Kateřina souhlasila s rozhovorem během pěti minut a odpovědi na naše otázky přišly do druhého dne. Oceňujeme.