Byl jste sám Kubrickovým fanouškem, než se Vám ozval s nabídkou, a řekl jste mu to někdy?

Ano, byl jsem jeho velkým fanouškem a mým nejoblíbenějším filmem byl Stezky slávy s Kirkem Douglasem, nádherný a silný protiválečný film. Přiznám se, že si nepamatuji, že bych to osobně někdy Stanleyovi řekl.

Jak jste se k roli dostal? Probíhal nějaký casting?

Ne, na žádném jsem nebyl, zato jsem byl u věštkyně, která se mě ptala, zda jsem vědec, protože v mé dlani vidí něco spojeného s raketou. Nechápal jsem, o čem mluví, a neměl jsem ani tušení o románu 2001: Vesmírná Odyssea. Asi za týden jsem natáčel film v Londýně a volala mi manželka, že mě shání agent. Tak jsem se mu ozval a on mi sdělil ohromující zprávu, že mi Stanley Kubrick nabídl ve svém připravovaném filmu hlavní roli, jen tak, bez castingu. Já jsem tomu nechtěl uvěřit a tak, když jsem se potom s režisérem sešel, byl jsem hrozně nervózní, protože jsem ho bezmezně obdivoval. On si toho všiml, vzal si mě stranou a řekl, že si myslí, že jsem opravdu dobrý herec a jak je šťastný, že mě pro film získal. To bylo ohromné a mně se ulevilo.

Bez digitálních efektů zachytil něco, o co se snaží dnešní hollywoodské filmy za 100 milionů dolarů

Jaký byl Stanley Kubrick?

Byl velmi jemný a tichý, nikdy na nás nekřičel nebo nezvýšil hlas. Byl otevřený k novým podnětům a rád improvizoval a tím i provokoval. Když jsme začali filmovat, scénář ještě nebyl hotov a často se věci měnily na poslední chvíli, párkrát dokonce až ráno před natáčením. Ten film vznikal tři roky, což je nepředstavitelné z dnešního hlediska a Kubrick měl od studia volnou ruku. Stanley byl precizně připravený, s nikým podobným jsem předtím ani potom nepracoval.

Malcolm McDowell jednou prohlásil, že při natáčení Mechanického pomeranče byla mezi ním a Kubrickem výborná spolupráce a všechno fungovalo, ale po filmu se mu již Stanley nikdy neozval, což ho zklamalo a překvapilo. Měl jste podobné zkušenosti?

Naprosto. Ale na rozdíl od Malcolma, já jsem si to nikdy nebral osobně. U Kubricka vždycky platilo, že pro něj neexistoval jiný svět než film, na kterém právě pracoval.

Často se čekalo i půlden, než se všechno postavilo a správně nasvítilo

Ve filmu se zrovna moc nemluví. Jak probíhalo natáčení?

Často se čekalo i půlden, než se všechno postavilo a správně nasvítilo, takže jsme měli spoustu času a mohli jsme vypilovávat roli podle Kubrickových instrukcí. Třeba ta scéna, kde se s kolegou bavíme v modulu a počítač HAL nám čte ze rtů. Ta se zkracovala a zkracovala každý den, až úplně zapadla do obrazu, jaký chtěl Stanley mít. Mimochodem, tu scénu navrhl můj kolega Gary Lockwood. Já jsem byl na place 3,5 měsíce, přesněji od ledna 1966, z celkových 12 natáčecích měsíců. Poslední scéna byla ta první, co se objeví ve filmu, tedy Úsvit lidstva, ale tam už jsem já nebyl. Nakonec se z filmu po premiéře vystříhalo ještě 20 minut, takže výsledná verze je o mnoho kratší než původní.

Přiznám se, že jsem po prvním zhlédnutí film vůbec nepochopil, jeho velikost a krásu objevuji až v posledních letech, kdy se na něj dívám i několikrát do roka. Jaké bylo přijetí obecenstvem tehdy?

Chápu. Po premiéře sklidil film špatné recenze a spousta lidí odcházela během promítání, také ho nepochopili. Víte, když někdo předběhne svoji dobu tak, jako Kubrick, a to ve všech směrech - pojetím, stylem natáčení a efekty, chvilku to trvá, než si to sedne, protože na to není obecenstvo připraveno. To, co natočil Kubrick, nikdo nenatočil ani po něm, ani před ním. Bez digitálních efektů zachytil něco, o co se snaží dnešní hollywoodské filmy za 100 milionů dolarů. Neudělal thriller, ale skoro artový film, kde nechal hodně velký prostor pro divákovu představivost, a není tam jednoznačný výklad děje. Mladé publikum však na rozdíl, od toho intelektuálního, stálo na film fronty, a to ho zachránilo.

Diskutoval jste někdy o myšlence film s Kubrickem?

Ne, na to nebyl čas, věnovali jsme se své práci. Ale byl jsem u toho, když na premiérách lidé různého vyznání říkali, že to byl pro ně nejsilnější duchovní zážitek. Myslím, že každý si najde ve filmu něco jiného a jednotný výklad prostě neexistuje, protože na každého to jinak působí.

Bez Vesmírné Odyssey by nebyl ani žádný E.T.  nebo Vetřelec

Říká se, že Kubrick tímto filmem přepsal definici sci-fi filmů… Jak byste to vysvětlil?

Musíte si nejdříve uvědomit, jak hrozně velkou dobu Kubrick zachytil. Je to od doby, kdy lidstvo vzniklo, až po tu závěrečnou sekvenci Hvězdného dítěte. To je tak ohromující, a přesto tak precizně zachycené, a právě v tom, že tam nejsou digitální efekty, to má svoje kouzlo. Žádný sci-fi film nezachytil ve dvou hodinách minulost, přítomnost a budoucnost lidstva a nechal tam ještě prostor pro záhady, které vesmír skrývá, a které si neumíme vysvětlit. Je to prostě nadčasový snímek, který spíše časem zraje a ani po půl století neztratil své kouzlo a sílu, spíše naopak. Jsem si jistý, že bez Vesmírné Odyssey by nebyl ani žádný E.T. nebo Vetřelec.

Když Vás oslovili v roce 1984, abyste hrál v pokračování, jak jste se na to tvářil? Líbilo se Vám to víc, než „první“ díl?

Pro mě to byla jen další nabídka práce a věděl jsem od začátku, že ani omylem nemůže předčít kvality Kubrickova filmu.

Dnes Hollywood dělá remaky všech dříve úspěšných filmů. Myslíte si, že by se našel někdo, kdo by se odvážil znovu natočit 2001: Vesmírnou Odysseu se současnou technologií a digitálními efekty?

Možná by se někdo našel, ale proč by to proboha dělali znovu?

Většinou jste spojován právě s rolí v tomto filmu. Jste tomu rád, nebo Vás to štve, že to zastiňuje všechny ostatní Vaše filmy a divadelní práci?

Kdyby si mě diváci pamatovali jen pro tuhle roli ze všech 30 filmů, které jsem natočil, tak je to prima. Mohl bych dopadnout ještě hůř.

Foto, s díky: IMDb, Collectors, Filmtoro