Česká televize jako největší producent nabízí různorodost, prostor v hledání témat a aplikace žánrů

Je producent to, po čem jste toužil anebo se vám to nejvíce zalíbilo a zůstal jste u toho?

Mám střední elektrotechnickou průmyslovku v Panské. K producentství jsem tak nějak časem dorostl. Začal jsem jako produkční. Organizujete tvůrčí složky, aby měly podmínky pro tvorbu. Časem zjistíte, že kromě nástrojů, jako je dát jim čas a peníze, jim můžete pomoct tím, že existují i řešení v tvůrčí oblasti, která leckdy vedou k lepšímu výsledku, přitom jim poskytnou více času a lepší využití peněz.

Dělal jste na ČT, pár let na Primě, sedm let na Nově a teď opět v ČT. Je takové střídání stájí běžné ve vašem oboru, a je za přestupem vyhazov, vyhoření, nesouhlas s formou vysílání, větší kreativita nebo nejvyšší finanční ohodnocení?

Nakonec asi nic z toho. Mám rád dynamiku. Mám rád, když mě okolnosti nutí nezpohodlnět, protože jsem popravdě dost líný. Když jsem místa měnil, vždy mně to další nabídlo složitější situaci než to předchozí. Z Ulice se mi odcházelo dost těžko. Byl to, a věřím, že stále je, skvěle fungující stroj s lidmi, co mám rád, který k víc jak miliónu diváků posílá naději, že se vyplatí být slušný. Ale už tam nebyla okolnost, která by mě nutila růst. Obzory se vám jednoduše v bezpečí zužují. Česká televize jako největší producent nabízí různorodost, prostor v hledání témat a aplikace žánrů. Navíc nemá jednoduché měřítko úspěchu. To všechno dohromady zní jako složitá mise.

Nebojí se jeden zaměstnavatel, že u něj za jeho peníze okoukáte know-how a pak přeběhnete ke konkurenci, kde to uplatníte? Máte ve smlouvě nějakou klauzuli o mlčenlivosti?

No, já často bývám spolutvůrcem know-how. Snad i proto si mě berou. A neodešel jsem nikde s dluhem nebo dokonce ve zlém. Dodnes bych hájil projekty, které jsem dělal a podmínky, jaké jsem měl. A je jedno, na kterém kanále.

Ulice je jeden z vůbec nejužitečnějších pořadů, díky svému obrovskému diváckému dopadu, díky étosu. České televizi by podobný formát taky slušel, ačkoli si to asi málokdo umí představit.

Dělal jste na nekonečném seriálu ULICE. Jak to může kreativně upokojovat, když je to odpad, kde se spěchá, vše se dělá na první dobrou a točí se ve spěchu a stresu? Koho to takhle může těšit, a co to kreativního komu přinese?

Odpad? Takhle mluví ti, co Ulici málo znají. Dobře ale chápu, že je těžké její hodnotu ocenit z pár dílů. To je na delší debatu. Ale stručně je to tak, že Ulice koncepčně, jako jediný dlouhoběžící seriál, usiluje o popularizaci společenských témat, která denně všichni řešíme. Jak si říct o víc peněz, jak vysoké kapesné je pro dítě správné, jak přežít pubertu jako rodič, jako teenager, jak žít, když jste H.I.V. pozitivní, máte právo si vzít život, když víte, že máte Alzheimera, jak žít s epilepsií, jak správně pomoci epileptikovi, co je stalking, jak se rodí domácí násilí…Ulice je jeden z vůbec nejužitečnějších pořadů, díky svému obrovskému diváckému dopadu, díky étosu. České televizi by podobný formát taky slušel, ačkoli si to asi málokdo umí představit.

Jste podepsán jako producent pod díly jako je SVĚT POD HLAVOU, DUKLA 61, MOST! Došlo u vás k nějakému posunu, kdy jste si řekl dost bylo ULICE, UVOLNĚTE SE PROSÍM nebo NIKDO NENÍ DOKONALÝ a začal jste se podílet na zajímavější a smysluplnější látce?

Tak jednak životem se mění priority. Ovšem pojďme si říct, že Uvolněte se, prosím bylo svého času stejně mimořádné, jako jsou třeba dnes Případy 1. oddělení. Nerozlišuji mezi formami, že je hraná tvorba automaticky víc než jiné formy. Rozhoduje výlučnost a cíl, ke kterému projekt míří.

Jste kreativní producent a šéf tvůrčí skupiny hrané a zábavné tvorby. Co je tedy náplň vaší práce a co si pod slovem kreativní producent má člověk představit?

Můj úkol je jednoduše najít námět s autorem, u kterého jsem přesvědčený, že ho má divák ČT vidět, a pak ho dokázat prosadit v ČT, zajistit adekvátní podmínky pro vývoj, výrobu a marketing.

Na LFŠ jste říkal, že je málo kvalitních scénářů, že ty nejlepší píší novináři, kteří dělají výzkum a rešerše. Znamená to, FAMU nedodává dost kvalifikovaných scénáristů a vy hledáte jinde kvalitní scénáře a látky k natáčení čili když by vám někdo poslal vlastní scénář, vy byste ho posoudil a třeba i navrhnul k zfilmování?

Nemám pro to kvalifikovaná data. Zdá se mi, že FAMU nevede autory k psaní jako k řemeslu. Spíše preferuje autorské výpovědi. To není samozřejmě špatně. Je to trochu volný styl. A ono by se hodilo mít i někoho, kdo s chutí zvládá i povinné prvky. Ale i FAMU se vyvíjí, jsou tu i jiné školy, a když se povede udělat chytrou věc, na kterou se kouká hodně lidí, osmělí to i autory. Je to spíš otázka času. Jsem v tom dost optimista. Pokud jde o druhou část otázky, ano, to se stává. To je běžnou náplní mojí práce přečíst, posoudit a rozhodnout, případně doporučit pro jaký tvar je námět vhodný. Pro seriál, TV film, film nebo facebookový status.

Potíž je jednak v tom, že se může nedobytně jevit a že nejsou mladí tvůrci dostatečně obeznámeni s tím, co televize potřebuje a zároveň nejsou mladí tvůrci dostatečně připraveni ze škol

Mluvil jste o různých radách v ČT, které se mezi sebou hádají o to, jaký scénář se zrealizuje. Mohl byste trochu přiblížit ten proces a o co v něm vlastně jde? Hodnotí se originalita látky, její komerční potenciál nebo umělecký přínos?

Posuzuje se kvalita scénáře a uplatnění ve vysílání ČT. Rovněž se posuzuje nákladnost projektu a jeho vyrobitelnost. Jednoduše hodnota služby, kterou pořadem Česká televize poskytne divákům.

Funguje v TV, ať je to ČT, Nova nebo Prima cenzura, která dbá bez ohledu na to, kdo TV vlastní, aby všechno bylo v rámci určitých přijatelných norem, nebo jde jen o to nepustit na obrazovku názor, repliku nebo myšlenku, která by nevyhovovala image TV?

To jsou dvě věci, cenzura, a aby se projekt pohyboval v normách, etických, právních, aby se instituce chovala, jak se od ní čeká. Všude, nejen v televizích, se trvale svádí boj o ne/překračování hranic. Někteří je chtějí posouvat, jiní je brání. Na tom stojí svět. V komerčních televizích rozhoduje ten, kdo nese největší riziko, majitel. V České televizi zodpovědnost vůči koncesionářům.

Je ČT otevřena mladým neetablovaným tvůrcům, kteří mají elán, energii, nápady a chuť, nebo je to uzavřená společnost, kam prorazit je takřka nadlidský výkon?

Otevřena je. Potíž je jednak v tom, že se může nedobytně jevit a že nejsou mladí tvůrci dostatečně obeznámeni s tím, co televize potřebuje a zároveň nejsou mladí tvůrci dostatečně připraveni ze škol. Těžko se tahle bariéra z obou stran překoná. Obě strany se s tím ale snaží něco dělat. Stačí, když se kouknete na program stáží, které ČT nabízí, angažmá na školách a festivalech, kolik věcí vzniká v publicistice a dokumentu, kolik filmových debutů ročně podporuje…  

Je reálné, že by ČT udělala pořad, kde by představovala mladé nezávislé filmaře a jejich tvorbu, ptala se jich na práci, problémy s penězi a při realizaci projektů a dávala by tak šanci se těmto nekomerčním tvůrcům dostal na obrazovku v jinou hodinu než ve 2 ráno?

To nevím. Ale tahle debata se vede nepřetržitě mimo vysílání. Jak by tomu vysílání pomohlo, upřímně nevím.

Podpořil byste jako producent scénář, který by měl vysoké morální poslání, byl originální, ale z komerčního hlediska by nebyl atraktivní?

Ano, pakliže bych nebyl v situaci, že nás je v ČT asi dvacet, kdo se posuzováním a výběrem látek zabýváme. V ČT jsou povolanější kolegové, kteří tuto disciplínu zvládají lépe než já. Pak autorům doporučuji obrátit se spíš na ně. Aby byl člověk platný, musí s látkou a tvůrci souznít na mnohem více úrovních než na shodě na potřebnosti látky. Současné uspořádání v ČT mi umožňuje upřednostňovat ty projekty, které kromě výlučnosti mají ambici hovořit k širšímu publiku.