Je těžší napsat dobrý příběh pro mladší obecenstvo

Co vás přitáhlo k filmu? Byl nějaký spouštěcí moment, nebo jde o přirozený vývoj vašeho zájmu?

Pro mě osobně to byl spíše ten přirozený vývoj. Když mi bylo dvanáct let, s přenosnou videokamerou jsem si udělal doma, spolu se starším bratrem, imitaci vlastní televizní show. Rád jsem si bral kameru sebou o prázdninách a točil. Když jsem dokončil školu, věděl jsem jen, že bych chtěl dělat něco s filmem, ale nevěděl jsem přesně, jakým směrem bych se měl vydat. Šel jsem na rok do Amsterdamu studovat filmovou školu Open Studio. Pak mi konečně docvaklo, že bych se chtěl stát režisérem, tak jsem nastoupil na uměleckou školu v Utrechtu, kde jsem po čtyřech letech studia absolvoval.

Začal jste točit reklamy, pak krátké filmy a pak dětské filmy. Myslíte si, že tohle je klasický a nejlepší způsob pro začínajícího režiséra, získat zkušenosti na reklamách a vydělat si rychle peníze a pak se posunout k vážnějšímu umění?

No, tak úplně v tomhle pořadí to nebylo. Začal jsem na reklamách a současně dělal krátké dětské filmy. Myslím, že to je dobré proto, aby člověk získal více zkušeností a – samozřejmě - si také vydělal peníze. V současné době se více zaměřuji na filmy a série. Občas si střihnu nějakou tu reklamu, nejen pro peníze, ale také proto, že rád střídám malé a velké projekty, abych se udržel profesně ve střehu.

Proč jste si vybral především filmy pro děti? Myslíte si, že je to snadnější nebo tak nějak jste inklinoval k tomuto žánru, než třeba ke sci-fi nebo akčnímu snímku? Myslíte si, že je snadnější sehnat peníze pro dětský film než na ten pro dospělé?

Rád pracuji s dětmi. A jsem také fascinován náměty filmů o plnoletosti. Byl to přirozený vývoj mého zájmu, že jsem začal psát a režírovat filmy pro děti.

Nemyslím, že by to bylo lehčí, možná, že je to dokonce ještě těžší napsat dobrý příběh pro mladší obecenstvo. A jestli je lehčí na dětské peníze získat peníze, tak to bych tedy opravdu neřekl.

Váš TV film Alles Mag vyhrál množství ocenění na různých světových festivalech. Co je na něm tak speciálního, příběh, způsob, jaký jste jen natočil nebo nějaké poselství, které obsahuje?

Myslí, že prostý důvod univerzálně kladného přijetí je čistý, autentický styl filmu. Alespoň tak mi to lidé, kteří jej již viděli, říkají. Je to velice blízko realitě a hodně diváků se ztotožnilo s hlavními postavami filmu. Je zde hodně témat, která jsou prostě univerzální.

Vždycky se snažíte dát do svého filmu nějaký výchovně-vzdělávací prvek, něco jako osobní poselství nebo prostě jen natočíte příběh bez vedlejších pohnutek?

Nesnažím se příliš moralizovat, ale vždycky v každém, filmu je nějaký vzdělávací prvek. A to nejen pro děti, ale také pro jejich rodiče. Doufám, že mohu diváky inspirovat a přimět je k přemýšlení. Ale přestože se zabývám vážnými tématy, moje filmy nejsou těžko stravitelní, snažím se je vyprávět s nadhledem.

Proč jste si vybral knihu Hectora Malota pro váš film Konigsday. Přečetl jste si ji a zjistil, že je to silný příběh nebo vám někdo řekl: „Tohle by se hodilo pro film, přečti si to“?

Ne, ne, tak to nebylo. Režíroval jsem Nobody´s Boy, což byla televizní série natočená podle staré knihy Hectora Malota. Je to krásný příběh mladého chlapce Remiho, který cestuje po světě a hledá svoji rodinu. Příběh Konigsday je originální scénář, který jsem napsal já spolu s Maartenem van Voornveldem.

Jsem nezávislý v tom, že si mohu psát své vlastní scénáře, ale jsem samozřejmě závislý na produkčních společnostech a finančních fondech

Říká se o vás, že jste nezávislý scénárista a režisér. Jakým způsobem jste nezávislý? Můžete si dělat věci po svém, vybírat si scénáře nebo máte zajištění financování z fondů, takže nepotřebujete studio, aby vás podporovalo?

Obávám se, že nálepku „nezávislý“ mi dali pořadatelé různých festivalů, sám bych se až tak nenazýval. Myslím, že jsem nezávislý v tom, že si mohu psát své vlastní scénáře, ale jsem samozřejmě závislý na produkčních společnostech a finančních fondech, takže úplně nezávislý zase nejsem.

Máte v úmyslu se propracovat až k úplné kontrole nad svojí prací, nebo když vám někdo nabídne dobře placený projekt, do kterého nebudete moct mluvit, ale bude to mít dobrý příběh, tak zatnete zuby a přijmete nabídku?

Vždycky potřebuji pracovat na filmech, jejichž příběh je blízký mému srdci. Pokud bych musel dělat film jen pro peníze, aniž bych se cítil s příběhem nějak citové spjatý, byl bych velice nešťastný. U reklam je to něco jiného. Někdy jsou projekty, do kterých nemohu moc mluvit, ale to nemusí být nutně na překážku. Ale vždy rád přidám do projektu něco z mého vlastního „já“.

Nizozemsko je malá země a náš jazyk není univerzální

Jak je u vás velká platforma pro nezávislý film? Máte festivaly nebo workshopy, kde by se setkávali tvůrci a vyměňovali si zkušenosti?

Myslím, že platforma je u nás dost velká, ale samozřejmě poněkud omezená, protože jsme malá země a náš jazyk není univerzální. Ale jsem rád, že nizozemské filmy, zvláště ty dětské, jsou ve světě čím dál úspěšnější. To je dobré znamení pro budoucnost.

Máte nějaký profesní cíl, ke kterému pomalu směřujete, nebo to berete, jak to přijde a netrváte na tom, že budete dělat dětské filmy celý život?

Kladu si malé cíle a postupně postupuji výš. Mým dalším je natočit svůj první hraný film, který by byl na motivy nizozemské dětské knížky. Teď na přípravě intenzivně pracuji a doufám, se se film dostane do kin v roce 2018. Současně točím i TV seriál pro dospělé. Rád pracuji na filmech a seriálech pro děti, ale zároveň rád posouvám svoje profesní hranice.

Vaši krajané Paul Verhoeven nebo Jeroem Krabbé uspěli v Hollywoodu. Berete je jako své idoly a snažíte se je následovat?

Oni jsou prostě skvělí!! Já ale o Hollywoodu ještě nepřemýšlím, dávám přednost evropským filmům.