Manlio Castagna je italský režisér, scénárista a výkonný ředitel filmového festivalu Giffoni. Byl hostem Zlínského filmového festivalu 2014 a členem poroty. Chtěli jsme mu položit pár otázek, tak jsme požádali o čas na rozhovor. Nevěděli jsme, jak vypadá, přesto jsme se ve foyer neminuli. Italská kinematografie má velice dlouhou a bohatou historii a byla špičkou v Evropě.

Bylo to právě tohle dědictví, které Vás přimělo dát se na filmařinu?

Ano. Miluju starý italský filmy, specielně pak Federico Felliniho, Michelangela Antonioniho, Mario Monicelliho a Pietra Germina.

Pokud chce mladý filmař v Itálii začít filmovat, dostane nějakou pomoc od státu nebo od ministerstva ve formě nějakého grantu nebo je to všechno na privátních fondech?

No, není to v Itálii jednoduché natáčet filmy už vůbec ne pro začínající filmaře. Nicméně ministerstvo kultury snaží pomocí grantů podpořit filmaře.

Jaká je nezávislá scéna v Itálii? Nějaká platforma, kde se mohou filmaři sejít, pustit si svoje filmy, nějaký festival?

Tady není vůbec nic. Na mou duši.

Myslíte si, že umělecky nezávislé filmy jsou nutností, aby vyvážily ty komerční filmy, které se dělají čistě kvůli zisku a kterými jsme zaplavovány?

Myslíme, že je to normální a důležité pro každou zemi mít takový druh vyváženosti.

Co nebo kdo je podle Vás nezávislý filmař? Když získáte společnost nebo sponzora pro svůj film, můžete se stále nazývat nezávislý?

Nezávislý filmař je ten, kdo dělá svůj film bez tendenčnosti. Pokud si najdeš sponzora, který nemá vliv a nezasahuje do tvých myšlenek a uměleckých záměrů, tak stále zůstáváš nezávislý.

Giffoni je festival pro děti a mládež. Snažíte se to udržet na té samé rovině s domácí atmosférou a přátelstvím nebo se snažíte, aby to bylo větší a lepší každý rok a aby k vám jezdilo více zahraničních hvězd?

Ta druhá možnost. Ale vždy se zaměřujeme na děti a jejich potřeby, přání, zkušenosti a zážitky. Je mnoho různých festivalů.

Co byste poradil někomu, kdo chce založit svůj vlastní pro nezávislé filmy, který by měl vlastní tvář, nízký rozpočet, byl by jiný a unikátní. Kde začít?

Potřebuješ mít dobrý nápad. Musíš zaujmout a přilákat lidi s něčím, co vypadá zajímavě pro tvojí cílovou skupinu diváků. Potřebuješ se zaměřit na sociální sítě, kde můžeš vytvořit vlastní komunitu bez velkého finančního investování

Byl jste v Česku letos poprvé, s jakými pocity se vracíte domů?

Navštívil jsem mnoho festivalů a to včetně těch z třídy A. Ve Zlíně jsem našel dvě věci, které jinde těžko nacházím. Úžasnou pohostinnost organizátorů a velice přátelskou atmosféru, ve které porota pracuje. Lidská vřelost dokáže udělat i z nízko rozpočtového festivalu zážitek. Každý rok jezdím třeba do Cannes a tam je téměř nemožné najít lidské vztahy s organizátory. Tamní atmosféra se té zlínské nevyrovná.

Co máte nejraději - režírování, psaní scénářů nebo organizování festivalu a předsedáním v porotách a hodnocení jiných filmů?

Miluji nejvíce a nade všechno psaní scénářů. Organizování festivalu jako je Giffoni je úžasné, úplný ráj.

Obecně lidé chodí méně a méně do kina. Myslíte si, že je to z finančních důvodů a také z důvodů nabídky, zatímco se doma mohou dívat zadarmo, kdykoliv na cokoliv. Myslíte si, že kino jako médium je ohrožený druh?

Myslím si, že pokud si zdarma a ilegálně můžete stáhnout film, kterých se vám líbí, tak si to lidé vyberou raději, než jít do kina a utratit tam spoustu peněz. Bohužel, není to lehká situace a ano, myslím si, že kina jsou ohroženým druhem.

Pokud srovnáte podmínky na točení filmů v 50. a 60. letech a současnem, je těžší teď točit a distribuovat filmy, než to bylo dřív?

Stoprocentně je to více obtížnější v dnešní době.

Dnes děti tráví spoustu času na internetu. Je podle Vás těžké je dostat do kina a ukázat jim, že život je také o něčem jiném, než je věčné vysedávání u počítače?

Ano, je to velice těžké dostat děti do kin, protože internet je pro ně databáze, kde se skrývá celý jejich život. Takže našim posláním a posláním festivalů jako je třeba ten ve Zlíně - je ukázat dětem, že existuje i jiný život, než je ten internetový, že je tu i filmové plátno a že kultura je pro život velice důležitá.