Na chodnících se návštěvníci mohli zastavit u informačních bannerů s názvem Zlín-film-čas, které jim představovaly historickou časovou osu vzniku filmů na nedalekém Kublově. Jiné bannery zase na dobových fotografiích představovaly začátky, vývoj a proměny festivalu od dob, kdy se mu ještě říkalo Filmové žně.

Přestože by podle věku byl zdejší filmový festival už pomalu důchodce, na tempu nijak neubral a letos nabídl 276 snímků ze 49 zemí, které doprovodilo 59 filmových delegací z celého světa. V minulých letech měl festival nějaké ústřední téma, kolem kterého se točil jak program, tak filmy samotné.

Letos byl tématem festival samotný, a jak potvrdila výkonná ředitelka festivalu Jarmila Záhorová: „Chceme silně apelovat na osobní vzájemnou komunikaci s důrazem na mladší generaci a vyzvat lidi, aby zhasnuli monitory, omezili komunikaci na sítích a šli do kina, na koncert, nebo zažít jinou aktivitu.“ To je jistě chvályhodná myšlenka v té dnešní pokřivené době, kdy lidé jsou věčně přilepení na displeji chytrého telefonu a nevnímají ani život kolem sebe a ani jeden druhého.

Zahajovacím snímkem se stal celovečerní animovaný film Cesta do Tvojzemí, který vznikl ve slovensko-česko-belgické koprodukci a zde slavil světovou premiéru.

Na zahajovacím večeru dostal Zlatý střevíček za mimořádný přínos kinematografii pro děti a mládež populární herec Pavel Zedníček. Sám to vtipně glosoval slovy: „Udělalo mi to velkou radost. Nejen proto, že je ta cena zlínská, ale i proto, že mám vystudovanou střední průmyslovou školu kožařskou, dá se tedy říci, že jsem od bot. A mám převzít střevíček, a to dokonce zlatý.“

Jak bývá ve Zlíně dobrým zvykem, doprovodný program byl velmi různorodý a každý si mohl vybrat, co jej zrovna zajímalo. My osobně jsme šli na besedu s filmovým architektem Jindřichem Kočím, který pracuje na Barrandově téměř 40 let a má zkušenosti nejen s českými režiséry a produkcemi, ale také s těmi zahraničními. Otázek na něj bylo hodně, ale času málo.

Zajímavým programem byl FILMTALENT Talks, inspirační setkání filmových profesionálů se studenty a začínajícími tvůrci. Hosty byli slovenská producentka a prezidentka Asociácie nezávislých producentov Zuzana Mistríková a režisér, scenárista a producent Václav Marhoul. Jinde si mohli zájemci vyzkoušet vystupování v opravdovém studiu nebo natáčet před green screenem, práci s profesionální kamerou, špičkovým osvětlením nebo ozvučením v programu nazvaném AV MEDIA EVENTS.

Zajímavou akcí byl Workshop analogové fotografie pro malé i velké, kde se dalo seznámit s rozdílem mezi digitálními a klasickými analogovými fotoaparáty a vyzkoušet si několik fotoaparátů – klasické, jednoduché plastové, dřevěné dírkové komory i instaxový fotoaparát, který své fotky "vyjede" hned na místě. Pan Vítězslav Tichý je největší sběratel českých filmových plakátů a filmů a dvouhodinové povídání s tímto “srdcařem“ bylo nesmírně zajímavé. Z jeho sbírky pak vznikla výstava na místním zámku s názvem Filmový plakát, kde si mohli návštěvníci prohlédnout, jakým stylem se propagovaly filmy z naší produkce v době, kdy oni sami ještě ani nebyli na světě.

Václav Neckář přijel osobně uvést zdigitalizovanou verzi pohádky Šíleně smutná princezna. Předtím byl obklopen davy fanoušků na červeném koberci a zájem o autogramiádu s ním byl značný, a ne na všechny se dostalo.

Speciálně pro mladé letos festival otevřel zónu, kde se náctiletí mohli těšit na filmy určené právě jim, na youtubery, virtuální realitu, protože, jak řekla ředitelka festivalu Markéta Pášmová: „Chceme teenagerům nabídnout možnost aktivně strávit volný čas, a proto jsme pro ně připravili i kolekci TOP TEEN TEN aneb 10 filmů, které bys neměl minout, dokud ti je... náct.“

Rovněž pro mladé byl připraven program s názvem Radikální názory (workshop Farma v jeskyni), kde si žáci mohli vyzkoušet, jak snadné je mít “radikální” názory o nevinných tématech. V debatních aktivitách si vyzkoušeli obhajovat své názory, naučili se zvládat střet s úplně odlišnými názory a vnímat kontroverzní témata z mnoha různých pohledů.

Protože ve Zlíně vznikla v minulosti spousta krásných animovaných filmů, další akcí pro zájemce byla příhodně nazvaná Letem animovaným světem, kde si zájemci měli možnost vyzkoušet animační techniky (pixilace, kreslená animace, flipbooky) a vytvořit si vlastní animovaný film.

Velký zájem byl o interaktivní workshop Zoetropia, který seznámil s technologiemi využívanými v hollywoodských filmech nebo v herním průmyslu.

Protože festival je o filmech a hercích, ale také (hlavně) pro diváky, byly připraveny tradiční besedy a autogramiády, kde se fanoušci mohli se svými idoly setkat a vyfotit. Po červeném koberci se prošli např. Veronika Freimanová, Eliška Balzerová, Jitka Schneiderová, Aňa Geislerová, Václav Neužil, Jitka Čvančarová, Bára Seidlová, Arnošt Goldflam, Pavel Zedníček, Jan Šťastný, Jan Nedbal, Brigita Cmuntová, Ester Geislerová, Jiří Dvořák, Václav Neckář aj. Hlavním konferenciérem festivalu byl tradičně Jan Čenský, který byl asi nejvíce obletovaným hercem festivalu a na fotku s ním se stály fronty.

Letošními Young Stars byli Brigita Cmuntová a Jan Nedbal. Prvně jmenovaná představila film Město na řece z lotyšsko-litevské produkce, za který získala nejvyšší ocenění lotyšské kinematografie cenu Velký Kryštof. Pozoruhodné je, že pro svoji roli se musela naučit lotyšský dialekt, ve kterém celý film mluví. Jan Nedbal zde představil film Zpráva a Poslední závod.

Karel Heřmánek převzal při závěrečnému večeru ocenění Zlatý střevíček. Přestože byl pravidelně na festival zván, nikdy se jej nezúčastnil, a tak letos měl alespoň dobrý důvod přijet. Kromě toho ještě se svým divadlem odehrál v místním divadle komedii Art, kde exceloval s Josefem Cardou a Zdeňkem Žákem.

Své hvězdy na Chodníku slávy letos odkryli Barbora Seidlová a zlínský rodák Jan Šťastný.

Nebyl by to Zlínský festival se vším všudy, kdy nedošlo na aukci filmových klapek. Za celou historii Salonu filmových klapek bylo vydraženo 2 872 umělecky ztvárněných klapek a celkově vynesly již 44 561 000 Kč. Nejúspěšnější je stále klapka Libora Vojkůvky Touhy plná, klapka rozevřená, kterou zájemce v roce 2008 zakoupil za 199 tisíc korun. Kompletní kolekce je k vidění na webu salonfilmovychklapek.cz, který obsahuje přehled všech klapek ze všech 25 ročníků Salonu, navíc přidává informace o jednotlivých autorech a další zajímavosti. Největší zájem byl i tentokrát o klapku Jaroslava Němečka Drákula a Čtyřlístek, za kterou její nový majitel zaplatil 111 tisíc korun. Shodou okolností je to stejná částka, za kterou byla klapka tohoto autora vydražena i v loňském roce. Dalšími úspěšnými klapkami byly Libuška od Michala Janovského za 110 tisíc Kč a Čert Floriman a kos Franta od Pavla Čecha za 77 tisíc Kč.

Myslíme si, že není ani podstatné, který film letos zvítězil a odnesl si cenu. Důležité je hlavně to, že se festival povedl a diváci se do kin po dvou letech zase vrátili. Tak ať to tak vydrží.

Foto, s díky: Zlín Film Fest, autoři