Kdo je Týna a Dominik z Divnoartu?
Autor: Eva Csölleová, Vítek FormánekKdyž se v Bohdanči loučili s létem, bylo na náměstí plno stánků. Ty s cukrovou vatou, klobásou nebo pivem jsme přešli bez zájmu, ale zaujal nás jeden, kde seděli dva mladí lidé a nabízeli k prodeji zajímavé výrobky a malby s čertovsky pekelnou tématikou. Dali jsme se do řeči, a protože nám byli sympatičtí nejen tím, co dělají, ale i jak žijí, tak jsme si řekli, že bychom je mohli trochu vyzpovídat a představit dalším lidem, aby se dostali do povědomí. Odpovídali Týna a Dominik.
Řekněte mi něco o sobě, kdo vlastně jste?
Jsme podivíni, kteří rádi tvoří divnověci. Proto si i říkám/e Divno.art. Začala jsem spíše já (Týna) a Domča se ke mně postupně přidává. Já osobně nejradši maluji, dále tvořím kousky lesa v pryskyřici, různé šperky, hlavně lesní tématika, originální kouzelnické hůlky a teď začínám tvořit nabité talismany se stromy, jupí. Domčova specialita jsou ručně tvořené postavičky/sošky, občas taky maluje a tvoří divno-dekorace.
Pochopil jsem, že žijete v nějakém polorozpadlém domě, kde platíte nájem majiteli a chcete být svobodní a být mimo systém. To jste sourozenci a zakládáte nové hnutí hippies u nás, nebo spolu chodíte, a pak se zeptám, jak se najdou dva mladí lidé opačného pohlaví, kteří sdílejí stejné názory na žití, většinou žena touží po něčem jiném než muž?
No polorozpadlý úplně není, ale je hodně starý. Ale zbytek je pravda. Hihi, jsme spolu už pět let. Od té chvilky, co jsme se potkali, jsme tak nějak věděli, že k sobě patříme. Že se naše duše opět našly. Názory na život máme stejné, baví nás podobné věci a funguje nám to, co víc si přát. Ale o tenhle hippie či free styl života jsem se začala zajímat hlavně po návštěvě lidí z Života na Louce, kdy mi otevřeli oči, a já pochopila, že život se nemusí žít jen v systému a stereotypně.
Co na vaši existenci rodiče? Jste s nimi v pohodě, nebo naopak tohle je forma protestu proti jejich vnímání hodnot, názorů na život a snažíte se jim explicitně dokázat, že můžete být šťastní a v pohodě, i když nemáte pohodlí a jistotu dobrého bydla?
Už si zvykli, haha. No, Domči mamka už to bere úplně v pohodě, protože Domča se tomuhle žití věnuje dýl (spíš nikdy neuměl žít normálním způsobem). A naši byli na začátku v šoku, bojí se o mě, ale už to taky berou. Všichni tři nám moc pomáhají, občas se naše názory neshodují, ale už víme, jak na sebe. A nic se jim dokazovat nesnažíme, naopak, když je špatná situace, svěříme se, bydlíme od sebe kousek, takže se i často vídáme.
Děláte to jenom pro sebe, protože momentálně v tom vidíte smysl a řešení, nebo se snažíte založit českou větev Marka Boyla, který se vzdal peněz a žije v komunitě v Irsku závislý jen na přírodních zdrojích?
Já osobně převážně pro sebe, ale je to momentální. Mám více snů/plánů, ale nechávám to plynout. Vše se stane, tak jak má.
Čtu teď o tom, mega skvělej týpek.
V dnešním světě být mimo systém a žít po svém je hodně obtížné. Jak fungujete vy a jak vypadá váš den?
Je to obtížný, to vůbec nepopíráme. Ale zvládáme to. Hlavně ještě tak úplně mimo systém nejsme, pořád pracujeme, sice trochu jinak, ale jo. Plníme "povinnosti" občana, ale jakmile to bude možný, chceme to změnit úplně. Můj den vypadá tak, že ráno vstanu, poklidím, udělám si snídani (většinou čerstvou ovocnou šťávu), zacvičím si jógu, medituji, a pak celý den tvořím, věnuji se sobě a nějaké ty povinnosti. Občas celou noc maluju a chodím spát v šest ráno. Taky každý den vařím, jíme vegansky a já miluju vaření. Jeden bod na seznamu mých snů je mít vlastní veganbistro. A víkendy trávíme na akcích, jarmarcích, fesťácích, kde se snažíme prodat naše výrobky a tyjooo, to je dost těžký. Ale potkáváme zajímavý a super lidi, takže atmosféra a poznávání divnolidí je úžasný! A spoustu dušiček má už naše divnovýrobky a my jim děkujeme.
Máte nízké životní náklady a vystačíte s tím, co prodáte, nebo vyděláte na brigádě a tím se programově snažíte pomoci přírodě a neplýtvat?
Žijeme tak nějak podle situace. Občas brigáda, tetování, přivýdělky, ale je to každej měsíc jiný.
Vaše malování a umělecká produkce je zajímavá a to jste samouci. Umělecká škola vás nezaujala, nebo nemáte zájem a hodláte se prosadit svojí, alternativní cestou?
Já bych asi nesnesla, kdyby mi někdo říkal, jak mám kreslit/malovat. Sama se v tom furt učím a hledám. To je to, co mě baví, ten růst a proces. A ano, chci, aby to tvoření bylo co nejintuitivnější a prostě naše. Takže asi ta alternativní cesta, mrk.
Hodně vašich námětů je o čertech, příšerkách a žijete v Pekle. Máte sklon k hororům, mysticismu a vůbec negativní energii?
Horory milujeme oba! Ale k těm dalším věcem si myslím, že má spíš sklony Domča. Dalo by se říct, že moje mysl pracuje v mysticismu tak nějak sama o sobě, popravdě na horory koukám rád, ale nedokážu se u nich bát, takže je rád zkoumám. No a k negativní energii mám asi stejně blízko jako k pozitivní, a sice, je to vlastně to samý a sama negativní energie může bejt snadno přeformovaná v pozitivní.
Dominik má zajímavý tetování a přívěsek. To se věnuješ okultismu?
Moje tetování jsou z velký části symboly, protože věřím v jejich sílu. Ze stejného důvodu nosím na krku pentagram s hlavou Bafometa, protože ochraňuje a symbolizuje rovnováhu. Považuju se za hermetika, ale ve spoustě věcí souhlasím i se satanismem, avšak ne se vším.
Potkali jsme se na akci v Bohdanči. To takhle objíždíte republiku, prodáváte svoje kresby a přírodní výrobky a snažíte se zaujmout lidi (jako nás) a pomalu svoji filozofii dostáváte do povědomí?
Asi tak nějak přesně to je. Hledáme si akce anebo potkáváme lidi, co pořádají akce a zvou si nás. A nesnažíme se ani dostat nic do povědomí, spíš tak sdílíme, jak to máme my dva.
Jste solitéři a hodláte tak i zůstat, nebo kdyby se k vám chtěl někdo připojit, nebudete proti, ale pak by byl problém, jaký pravidla mít, abyste mohli spolu žít?
To by asi fakt záleželo na situaci, ale nebráníme se asi ničemu, haha.
Díky za rozhovor.
Foto: autoři a archiv Týny a Dominika