Vladimir Bukovskij: Tahle budoucnost nefungovala
Autor: Eva Csölleová, Vítek FormánekDostal jsem e-mailem, v podobě videa, zajímavou úvahu bývalého ruského disidenta Vladimira Bukovského, kde srovnával bývalý SSSR se současnou Evropskou unií. Líbilo se mi, co říkal, a proto jsem se snažil najít více. Zjistil jsem, že bohužel před dvěma lety zemřel v Anglii, kam roku 1976 emigroval. V onom videu z roku 2010 povídá o systému, který zažil na vlastní kůži a který je teď kolem nás. Cituji...
„Zaráží mě, že sotva jsme porazili jednu obludu, SSSR, budujeme další, Evropskou unii. Co to vlastně EU je? Nabízím srovnání se SSSR a možná dostaneme odpověď.
SSSR byl spravován patnácti nevolenými lidmi, kteří jmenovali jeden druhého a nikomu se nezodpovídali. EU řídí dva tucty lidí, kteří se vzájemně jmenují, jednají neveřejně, nejsou nikomu odpovědní a nemůžeme se jich zbavit. Někdo namítne, že lze volit do Evropského parlamentu. No, SSSR měl podobný parlament, Nejvyšší Sovět, který vždy odsouhlasil jakékoliv rozhodnutí politbyra. Dosti podobné Evropskému parlamentu, kde prostor k řečnění v každé komoře je omezen a často činí jednu minutu na řečníka. V EU jsou stovky tisíc Eurokratů s velkými platy, osobním personálem, asistenty, bonusy a výhodami. Celoživotní imunita před stíháním zahrnuje různé pozice, bez ohledu na to, co dělají, nebo co pokazí. Není to na chlup stejné, jako sovětský režim?
SSSR byl vytvořen nátlakem a často i vojenskou okupací. EU sice nevzniká přímo vojenskou silou, ale nátlakem a ekonomickým šikanováním. V zájmu své existence se SSSR stále rozšiřoval. V momentě, kdy se přestal rozšiřovat, zkolaboval, a mám podezření, že to samé lze říct o EU. Říkali nám, že cílem SSSR je vytvořit novou historickou entitu-Sovětský lid-a že musíme zapomenout na svoji národnost, na národní zvyky a tradice. To stejné se dá říci o EU. Nechtějí, abyste byli Britové nebo Francouzi, chtějí, abyste se stali novým člověkem-Evropanem.Chtějí potlačit veškeré národnostní cítění a zanechat mnohonárodnostní komunitu. Po 73 letech stejného přístupu v SSSR vzniklo více etnických konfliktů než kdekoliv na světě. V SSSR jedním z hlavních záměrů bylo zrušit národní stát, a to je přesně to, co se děje nyní i v Evropě. Brusel hodlá pohltit národní státy, aby přestaly existovat.
V sovětském režimu bujela korupce na všech úrovních, stejně jako v EU. Stejná trvalá míra korupce, kterou jsme znali z bývalého SSSR, teď vzkvétá v EU. Ti, kteří toto odhalují nebo kritizují, jsou umlčování a trestáni. Nic se nezměnilo, v SSSR jsme měli gulagy. Myslím, že v EU také funguje forma gulagu, intelektuální gulag, známý jako“politická korektnost“. Když někdo vyjádří svůj názor na problematiku rasy a jeho pohled se liší od těch schválených, je vytěsněn. To je počátek gulagu, počátek ztráty vaší svobody. V SSSR nám tvrdili, že potřebujeme federalizovaný stát, abychom zabránili válce, EU vám tvrdí přesně to samé. Shrnuto, stejná ideologie podpírá oba systémy, EU je sovětský model v západním hávu. Ale stejně jako v SSSR má v sobě EU i potenciál vlastního zániku, Bohužel, když zkolabuje, a to se stane, zanechá po sobě obrovskou destrukci a ocitneme se v obrovských ekonomických a etnických konfliktech.
Starý sovětský režim byl neschopný reformy, stejně jako EU. Ale existuje jiná alternativa než se nechat ovládat těmi dvěma tucty samozvolených úředníků z Bruselu. Říká se jí nezávislost. Nemusíme přijímat to, co pro nás naplánovali, nikdo se nás ani neptal, jestli to tak chceme. Žil jsem ve vaší budoucnosti a ta nefungovala.“
Zajímavé srovnání člověka, který za svoje názory byl 12 let ve své domovině vězněn. V roce 1992 se díky Jelcinovi dostal k tajným dokumentům, které okopíroval. Zde se například uvádělo, že v polovině 80. let si levicové strany západních států stěžovaly Gorbačovovi, že je těžké zorganizovat socialismus v jedné zemi, že by bylo dobré jej udělat v celé Evropě najednou. A co bylo cílem socialistů ve světě? Zlikvidovat soukromé vlastnictví, rodinu a stát. Neděje se to náhodu i dnes, kdy zanikají tisíce malých podnikatelů, aby nakonec všechno ovládaly velké korporace?
Bukovskij kritizoval Lisabonskou smlouvu, kde se píše o evropské policii, která má používat diplomatické imunity. Říkal o tom:
„Takže takovýto policista přijde, vezme si, co bude chtít, zmlátí mě a já ho ani nebudu moci zažalovat. Nebo tato policie bude mít právo vydávat stíhané osoby z jedné země do druhé, aniž by o tom jednal soud. Podle Lisabonské smlouvy bude moci Europol stíhat evropské občany i za „zločin“ xenofobie, přestože neexistuje v žádném zákoníku žádné civilizované země. Naše úřady už nám velice potichu vysvětlily, že kdo by namítal něco proti imigrační politice v Evropské unii, bude obviněn z rasismu. Nebo zavádějí termín nenávistné řeči za jejichž pronášení vás mohou trestat. To mi připomíná mé mládí v Sovětském svazu, kdy lidi mohli být zavřeni za vtipy. Když dneska v Británii pronesete vtip o homosexuálech nebo o lidech jiné rasy, mohou vás také zavřít, právní podklady už proto byly vysvětleny.“
Jeho slova přímo korespondují s tím, jak německá média před lety mlžila o případech hromadného znásilňování na Nový rok, protože to prováděli přistěhovalci a nebylo v zájmu veřejnosti, aby se dozvěděla pravdu o svých nových sousedech, kteří ji byli vnuceni.
Pozoruhodné je, že statečného Bukovského nakonec cenzurovali i na Západě a byl nepohodlný praktický všem politikům, protože se nebál říkat pravdu. Svoji knihu Moskevský proces vydal v ruštině v roce 1995, zatímco v USA a Velké Británii se tomu bránili až do roku 2019. Prohlásil:
„Čelíme závažné a nebezpečné ideologii, která se projevuje i v pitomých a absurdních věcech jako je politická korektnost, která usiluje o zničení naší společnosti.“
Hrdinové jsou často svému okolí nepohodlní, tak to bylo, je a bude.
Několik týdnů před tímto videem (mimochodem hodně sestříhaného, jak jsem se dočetl, a ta originální verze byla úplně vymazána) se mi dostala do rukou kniha Michael Morrise-Co ne SMÍTE vědět, ve které upozorňuje na zajímavé paralely v historii lidstva a poukazuje na to, kdo tahá za nitky v tomto světě. Když jsem nedávno četl, že Světová zdravotnická organizace (WHO) opravila svoji původní zprávu o původu Covidu-19 a připustila, že se mýlila, říkal jsem si, kdopak tahá za nitky (a lže nám) v tomto případě?
V souvislosti s tím, co vyprávěl Vladimir Bukovskij, a o čem píše zmíněná kniha, mě napadá konspirační teorie, které jsem skoro už ochoten i věřit, přestože pro ni nikdy nebudu mít důkazy.
Co když 11/9 v NY nepřineslo očekávané výsledky a zaplavení měst kamerami ve jménu boje proti terorismu bylo mocným málo, a tak se vyvinul COVID (biologické zbraně se bohužel, koneckonců, vyvíjejí již desítky let a nechci domyslet, co by se stalo, kdyby se použily), který během pár měsíců zaplavil celý svět. Nevím, kolik celkem zatím zemřelo lidí, ale jistě to je pro naši přelidněnou planetu „vítaný vedlejší produkt“, s tím přeci mocní ve scénáři počítali. Důležitější je, že farmaceutické firmy se na vakcínách a jiných produktech neskutečně napakovaly a nás čeká to, že každý dostaneme povinně očkovací průkaz, abychom mohli cestovat po Evropě a po světě, kde budou všechny naše údaje na čipu. Takže budeme všude dohledatelní a budou nás mít ti mocní jak jedno stádo na velmi krátkém laně. O to tu přeci koneckonců jde, ne? Za takovou budoucnost pěkně děkuji.
Vítek Formánek