S fantazií se člověk musí narodit, míní Theodor Pištěk

Autor:

Jméno Theodor Pištěk je nesmazatelně spojováno s našimi nejlepšími filmy či seriály, které nás provázely již od dětství, aniž bychom si to třeba i uvědomovali. Nikdy jsme se sním nesetkali, proto, když se naskytla šance, jsme toho samozřejmě využili. Vítá nássympatický a i přes osm křížků na krku, vitální člověk.

Při stisku ruky pan Pištěk upozorníl“ jen jemně prosím“ a pak dodává, že má potíže s karpálním nervem, který jej momentálně odsoudil na uměleckou“ nemocenskou „. “Dneska to má spousta lidí, co cvaká 12 hodin denně na počítači nebo si tam hraje s myší, já to mám od celoživotního malování. Také díky tomu jsem měl čas přijmout tu čestnou funkci na Febiofestu.“

Obklopeni obrazy a čestnými uznáními sedíme proti muži, který se podílel  celkem na 105 filmech. Ať to byla pohádka Tři oříšky pro Popelku, historické drama Markéta Lazarová, sci- fi. Zítra vstanu a opařím se čajem, seriál Návštěvníci nebo mezinárodní hity jako Amadeus, ty všechny nesou pečeť tohoto umělce. Kromě Oscara za kostýmy ve filmu Amadeus, získal Césara za kostýmy pro film Valmont a v roce 2003 Českého lva za dlouhodobý umělecký přínos českému filmu. Je tvůrcem uniforem Hradní stráže a aby toho nebylo málo, v 70.letech reprezentoval Československo v automobilových závodech na okruzích. Vystudoval Akademii výtvarného umění v Praze.

"Žák jsem nijak pilný nebyl."

Chtěl byste být mladší a podílet se na filmech i v dnešní době, nebo jste rád, že jste tvořil v době, kdy jste tvořil a s lidmi, se kterými jste tvořil?

Mladší bych samozřejmě být chtěl, chtěl bych také být zdravější, ale nové filmy bych už dělat nechtěl.

Proslavil jste se svými dekoracemi a návrhy, máte za ně Oskara a Cézara.Byl jste jen pilný žák nebo jste měl jen talent od Boha, protože některé věci se naučit nedají?

No, žák jsem nijak pilný nebyl, ono to přišlo vlastně samo a speciálně moje filmová práce přišla znenadání a neměl jsem pro ní žádnou odbornou průpravu, protože já jsem vlastně klasický malíř. Bylo to jen díky Františku Vláčilovi, který mě požádal o spolupráci na Markétě Lazarové a tím jsem se dostal do filmového světa.

Musel jste mít hodně velkou fantazii a představivost, abyste mohl tvořit to, co jste dělal. Myslíte si, že fantazii člověk buď má a nebo nemá, nebo se na tom dá v průběhu života nějak pracovat?

Fantazii člověk musí mít, musí se s ní narodit. Samo sebou se na tom musí dál pracovat, protože sama fantazie nestačí, musíte mít spoustu informací o světě kolem vás a pak to musíte skloubit dohromady.

Někteří režiséři si chválí současnou techniku, která dovoluje udělat komukoliv film skoro mobilním telefonem. Jak se na moderní techniku a animaci díváte Vy? Nemáte pocit, že sice má velké možnosti, ale přináší do filmu sterilitu a odlidšťuje?

No, nemůžu vám podat nějakou detailnější zprávu, protože už u filmu nejsem skoro dvacet let. Naposledy jsem dělat Formanův Larry Flint. Nedávno jsem četl článek Johna Harta. který to právě kritizuje a říká, jaký to bylo dřív daleko lepší, když byl režisér nadosah a ne jako dneska za hradbou monitorů a tím člověk nevidí, co se po něm žádá. Myslím si osobně, že ten starý čas byl lepší.

A proč jste vlastně od filmu odešel, už nechodily nabídky, nebo jste ztratil zájem?

Nabídky chodily pořád, ale já si uvědomil, že času není tolik a nemohu sedět na dvou židlích, tak jsem se začal opět věnovat tomu, čemu jsem se měl věnovat celý život hlavně, to jest malování. Měl jsem několik nabídek, ale všem jsem zdvořile napsal, že už do toho nedělám.

"Dneska vznikají jen hromady filmů, na které za týden zapomenete."

V době, kdy jste filmoval Vy, byly kvalitní scénáře, špičkoví režiséři a herecké osobnosti.Jaký máte názor na současnou českou tvorbu, sledujete ji?

Nějak nevznikají filmy, které by se ukládaly do pokladnice české kinematografie. Já mám své koně, jako třeba režisér Michálek nebo jednička pro mě je  David Ondříček, od kterého můžeme očekávat zajímavé věci. Jinak je to taková nezajímavá šeď. Někdo mě bude podezřívat, že jsem staromilec,  ale  já si pamatuji, novou vlnu,  potom přišel Vláčil a Jireš, ale dneska vznikají jen hromady filmů, na které za týden zapomenete.

Vždycky se nějak nábožně dívalo na to, co dokáže americká kinematografie a Hollywood byla a je modla. Myslíte si, že tady v Evropě sice vznikají kvalitní scénáře a příběhy s hlubokou myšlenkou, ale Američani prostě mají peníze a umí natočit a prodat i sebevětší blbost?

Ten americký film sám o sobě není to, co dělá tu kinematografii tak výbornou, ale jsou to lidi, které ta Amerika stahuje. Ať to jsou třeba nejlepší světoví režiséři, kteří přicházejí do Hollywoodu a pracují pro americký film. Je tu samo sebou i otázka peněz a velkých prostředků a techniky, protože s tím Evropa může jen těžko soupeřit. Soupeřit může v kvalitě scénářů a lidí, ale výrobně, to nejde.

Dokázal jste mnoho. Co je důležitější, aby byl člověk novátorský, měl nápady a nebál se experimentovat nebo musí být jen 100% profík? Na čem si uděláte víc jméno, které vám pak otevře dál dveře?

Nejdříve si musíte vytvořit vlastní zázemí a musíte vědět, o čem je řeč a pak teprve můžete pouštět svoji fantazii. Nejde to dělat z jedné vody načisto, člověk musí mít spoustu informací a studovat spoustu věcí, aby z toho byl slušný výsledek.

Tvořil jste kostýmy a dekorace sci-fi.Jak se díváte na naší budoucnost a nemáte z toho, co se kolem nás děje trochu obavy?

To je velice choulostivá věc, ty kostýmy sci-fi. Když se podíváte na pár let starý americký film, tak je to legrační. Ty výtvarníci to nedokáží odhadnout. To se týká i rekvizit, protože ten technický pokrok jde tak rychle dopředu, že to ty autoři nezvládají a nemají dostatečnou fantazii.Já jsem dostal Zlatého Golema za film „Zítra vstanu a opařím se čajem“. U nás je to všechno otázka peněz a kdyby nějaký Američan viděl, s čím já jsem začínal…..Já jsem běhal po bazarech a sháněl jsem starý rádia a starý telefony, ze kterých jsem vytvářel sci-fi objekty. S tím, co mají k dispozici Američani, s tím se nedá u nás nebo v celé Evropě soupeřit. Pro mě je velkou satisfakcí, že ten film nevyzněl komicky, ale ve srovnání se zahraničními filmy, je to legrace. My ale tady máme strašnou spoustu dokonalých řemeslníků, kteří dokáží vyrobit a vytvořit cokoliv. Někteří mi vyráběli z plexiskla úplně dokonalý věci. Ale zase to má svoji hranici v tom, co můžeme s našimi prostředky dokázat. Myslím, že za dané situace jsme udělali všechno co šlo.

"Celý život jsem se bránil tomu, abych někoho vyučoval."

Co byste poradil začínajícímu adeptovi filmařského řemesla, který by se chtěl vydat ve Vašich stopách?

Aby se v životě do takových věcí nepouštěl. Celý život jsem se bránil tomu, abych někoho vyučoval. Měl jsem možnost být vyučující, ale představa, že bych stál před mladými lidmi a vykládal jim věci, který pro mě byly důležitý a jim nemůžou nic říkat, to pro mě nebylo proveditelný. A abych někomu radil, jak má co dělat, to po mě prostě nemůžete chtít.

Kdyby jste udělal jen Amadea a měl za něj Oskara, byl byste na svoji práci pyšnější, něž na desítky filmů a seriálů, které diváci milují, ale za které jste žádnou cenu nedostal?

Já jsem spokojen s každým filmem, na který se můžu nějaký čas dívat a nemít pocit hanby. Samozřejmě, mediálně je Amadeus nedostižný, tady se ani neví, jaký neskutečný úspěch to mělo ve světě. To je věc, kterou za sebou potáhnu až do kremace. I kdybych ta tomhle filmu nepracoval, tak jsem natočil spoustu jiných se kterými mohu být spokojen. I bez Amadea bych měl pocit, že jsem tady nebyl nadarmo.

Co je pro Vás důležitější, když film má velký úspěch, ale Vás to umělecky nenaplnilo, nebo tehdy, když film propadne, ale Vy jste v něm po umělecké stránce našel uspokojení?

Když film propadne, tak vy propadnete taky, to jinak nejde. Film je práce všech, to musí jít ruku v ruce. Nejhorší je, když jdete z filmu a před kinem si řeknete, tam byly krásný kostýmy nebo tam byl nádherně udělaný západ slunce. Ten film na vás musí udělat dojem a ty kostýmy a to ostatní to tam, jenom přisluhuje. Důležitý je režisér a to story, ale udělat na úkor ostatních nějakou zvláštní věc, to nejde. Člověk se musí držet zpátky.

Kde hledáte inspiraci pro své obrazy?

Inspirace je to v čem žijete, to co se děje od rána do večera kolem vás.Najednou zjistíte, že něco je důležitého a musíte se k tomu vyjádřit a musíte mít svoje vlastní vyjádření proto v čem žijete.

Média