Slavný francouzský režisér Claude Lelouch se narodil 30.10. 1937. Prožil dramatické dětství v okupované Francii. Je to takový filmový samouk, který si nejen psal scénáře a filmy režíroval a produkoval, ale často stál i za kamerou. Nenechal se odradit počátečními neúspěchy a nepřízní kritiky. Zásadní obrat v jeho kariéře nastal v roce 1966, kdy natočil s minimálními náklady film Muž a žena, který je považován za jeden z nejslavnějších filmů světové kinematografie. S železnou pravidelností přicházel každý rok nebo dva s novými snímky, které byly nejen oblíbené u diváků, ale také sklízely ceny na filmových festivalech. Třikrát spolupracoval s Jean Paul Belmondem, ale také s Jean Louis Trintignanem, Annie Girardot nebo s Jacquesem Brelem. Velmi často se zabývá vztahem muže a ženy, racionálním a iracionálním myšlením a také obyčejným životem. I přestože překročil osmdesátku, nijak ve svém pracovním tempu nepolevil. Odepsal nám během šesti týdnů.

Zní to skoro neuvěřitelně, ale náš významný a oscarový režisér Jiří Menzel nás opustil. Protože jeho tvorba oslovila miliony diváků po celém světě, rádi bychom mu na památku věnovali tento medailonek.

Boris Masník (1951) je supervizor filmových efektů. Po absolvování Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze (obor filmová a televizní grafika), začal v roce 1977 pracovat v trikovém studiu Barrandov. Zde pracoval bezmála 21 let a pomáhal s realizací desítek českých a zahraničních projektů. Od roku 1998 pracuje u firmy Universal Production Partners, kde se zabývá filmovými efekty a počítačovou animací. Na Letní filmové škole v Uherském Hradišti měl zajímavou přednášku s názvem Filmové triky včera a dnes, která nás tak zaujala, že jsme hned požádali o rozhovor.

Slavný srbský režisér Emir Kusturica na Febiofestu promítl svůj film Na mléčné dráze. Jak podotkl, je to poprvé za čtyřicet let, co zde uvádí svůj film. Kusturica je velice zajímavý člověk a určitě ne nudný vypravěč. Dá se říci, že na co v životě sáhl, to se mu povedlo. Jeho filmy vítězí na zahraničních festivalech, jeho autobiografie byla hitem a jeho kapela Emir Kusturica and The NO Smoking Orchestra objíždí úspěšně celý svět. Z dob studia na FAMU umí perfektně česky a na to, co v životě dosáhl, zůstává obyčejným člověkem s pozoruhodnými názory.

Není u nás moc filmových tvůrců, kteří by se zabývali církevní tématikou a proto, když jsme shlédli film Psi Páně aneb Sněz ten film a následně se setkali se s tvůrcem, napadalo nás množství otázek. Režisérem snímku je Jonáš Vacek, rodák z Lipníku nad Bečvou, kde se 7.7.1985 narodil. Pochází z velké rodiny, má čtyři sourozence. Jeho otec je nadšený amatérský fotograf a pedagog, který jej inspiroval a nasměroval správným směrem. Trávil s ním v temné komoře dlouhé hodiny a objevil kouzlo filmu a fotografie. Již během školy společně s kamarády založili produkční společnost, se kterou natáčí reklamy a dokumentární snímky, ve kterých šlo vždy o konkrétní lidi. Zaměřoval se na téma středověku, například Janek a Anežka či Hlas hrdiny. Osobně věří, že se mu v budoucnu podaří realizovat historické drama, jehož námět jej napadlo již během studií. Jonáš Vacek má filmování opravdu rád, povídání s ním bylo velice příjemnou a pohodovou záležitostí a jak sám říká, nejlepším relaxem pro něj je návštěva kina. Mezi jeho oblíbené režiséry patří Miloš Forman, Vojtěch Jasný, Martin Scorsese nebo Bratři Coenovi.