Již loni organizátoři upustili od věnování celého ročníku jedné zemi a raději si zvolily témata, která každý festival budou v daný rok charakterizovat. Loni to bylo cestování, letos zvolili podtitul 2020: Zpátky do budoucnosti.  Stejně jako ve slavné Zemeckisově trilogii, i ve Zlíně se ohlíží v čase šedesáti uplynulých ročníků, aby se pak vydali do budoucnosti nových technologií uplatňovaných v současných filmech. 

Letošní pandemická situace zhatila plány mnoha kulturních akcí a festivalů, ale jak nám dramaturgyně festivalu Jaroslava Hynštová sdělila, chtěli festival zorganizovat v “živé“ formě i v pozdějším termínu, který po dohodě s partnery připadl na začátek září. Protože se pravidla pro organizování akcí a nařízení vlády neustále měnila, měl i tento festival několik scénářů, které se postupně házely do koše a nahrazovaly novými. Zásadním rozdílem oproti minulým ročníkům je neúčast zahraničních hostů a filmových delegací, z pochopitelných – hygienických důvodů. Bylo rovněž nutné omezit některé doprovodné akce, ale i tak se podařilo sestavit hodnotný program, kde si každý mohl vybrat podle svého gusta.

Nezapomnělo se na legendárního režiséra Karla Zemana, který se narodil před 110 lety a jehož filmy neztratily ani po více než 60 letech své kouzlo. Naopak jeho geniální triky dělané takřka na koleně mají stále svůj půvab, protože nejsou na úkor děje, což se nedá říct o současných předigitalizovaných amerických špektáklech.

Na toto téma zde také proběhlo několik přednášek, které vedl filmový kritik Kamil Fila a trikový supervizor Boris Masník.

Ten na otázku budoucnosti filmů z hlediska triků odpověděl: „Přestože se filmovými efekty zabývám a měl bych je tedy hájit, doufám, že v dohledné budoucnosti nezvítězí efekty nad filmem. Již dnes audiovizuální tvorba trpí, podle mého názoru, nadvládou technologií a s tím související inflací obrazových efektů. Otázku toho, co nás čeká v dalších letech, nechám otevřenou, ale budu starému dobrému filmu držet palce, ať se dožije přinejmenším druhé stovky let.“

Mezi nabídkou sci-fi filmů jako byly Návrat do budoucnosti, Vetřelec nebo Gravitace bylo příjemné překvapení v podobě legendární Vesmírné Odyssey 2001, která předefinovala žánr sci-fi a nic tak pozoruhodného nebylo natočeno ani před ní a ani po ní. Fanoušci filmové klasiky mohli rovněž obdivovat triky v legendárním Metropolisu Fritze Langa nebo Vynálezu zkázy Karla Zemana.

Pozoruhodným snímkem uvedeným v druhý festivalový den byl dokument Apollo 11 z roku 2019, nepochybně sestavený režisérem Todd Douglas Millerem jako pocta k 50. výročí přistání na Měsíci. Byly zde použity dosud nezveřejněné záběry a diváci si tak mohli připomenout celý let od dramatického startu, až po úspěšný návrat.

Protože Zlín je festival pro děti a mládež, jeho slavnostní zahájení obstarala nová pohádka Největší dar, kterou režisérky Marta Santovjáková Gerlíková a Daria Hrubá natočily na Valašsku. Hlavní role vytvořili Boleslav Polívka, Chantal Poullan, Anna Polívková a Petr Čtvrtníček. Filmů a pohádek zde samozřejmě bylo ke shlédnutí hodně, ale o tom, že je čím dále tím více úskalí, které nová doba, technika a životní styl staví do cesty dětem školního věku, svědčí filmy Abstinent a Kdo bude další?

Ten prvně jmenovaný natočil David Vígner a hlavní roli 19letého studenta, který měl život před sebou, ale pitím zaháněl nudu, až skončil v protialkoholní léčebně, ztvárnil mladý a nadějný Josef Trojan. 

Sám o své roli řekl: „Ta role byla velké sousto a mně bylo jasné, že nesu velkou zodpovědnost za výsledek celého filmu. Do osobního života jsem si odnesl fakt, že alkoholismus není zpravidla záležitost dospělých, ale týká se i nás, mladých. A je to rok od roku horší, je to snadná závislost.“

Druhý snímek natočil slovenský režisér, scénárista a producent Miro Drobný. Skládá se ze tří příběhů, které se skutečně staly; kyberšikana přivedla slovenskou školačku až k hranici sebevraždy, touha po nejdokonalejších snímcích ve výškách stála málem život ruské you tubery a pedofilní sklony kanadského kněze vyprovokovaly k odplatě, končící sebevraždou jeho dcery. Neklidný snímek o tom, jak internet může dnešní mládež přivést na hranici života a smrti, končil debatou s tvůrcem a hlavní představitelkou. Zde diváci zjistili, že režisér byl za svoje píchnutí do vosího hnízda dán na Slovensku na černou listinu, bylo mu zakázáno film promítat a objíždět s ním školy, partneři chtějí vrátit peníze a výhružkám, kterým čelila hlavní představitelka kyberšikany (mimochodem ji byla právě představitelka hlavní role), teď čelí on. Takže, jak smutně pravil na závěr, jako filmový režisér si doma už ani neškrtne. Velmi znepokojující.

Na diváky čekalo celkem více než 300 filmů z 50 zemí světa, z toho 158 premiér a samozřejmě se i soutěžilo v několika kategoriích, kde bylo letos připraveno 30 celovečerních snímků, 63 krátkých a animovaných filmů a 62 krátkých studentských filmů.

Tradiční akcí se stala dražba filmových klapek, kterých letos bylo celkem 133 a věřte, že některé byly opravdu nádherné. Je neuvěřitelné, že za těch 22 let, co se dražba koná, se jich vydražilo již 2 492 a celkový výnos činil 35 588 000 Kč, kde byly použity na podporu začínajících umělců.

 Letos byla nejúspěšnější klapka Čtyřlístku autora Jaroslava Němečka, která vynesla 124 000 Kč z celkové částky 2 649 000 Kč.

Svoji hvězdu na chodníku slávy letos odkryli herci a režiséři Jiří Mádl a Vojtěch Kotek.

Poslední den festivalu převzala Zlatý střevíček Eliška Balzerová.

Posláním festivalu je mladé diváky prostřednictvím filmu vzdělávat, rozšiřovat jejich povědomí o okolním světě, rozvíjet estetické, sociální a morální cítění. Cílem odborného programu je přispívat k rozvoji české kinematografie pro děti a mládež. Domníváme se, že i ve značně ztížených podmínkách festival své poslání splnil.

Děkujeme Zlín Film Festivalu za spolupráci.

Foto: autoři, Zlín Film Festival