Letošní ročník se konal v Praze od 6. – do 12.10.2017 v Městské knihovně, v kině Dlabačov, na Mariánském náměstí a Ovocném trhu. Ale tím to nekončí. Bude objíždět dalších 40 měst až do dubna příštího roku.

Jak říká ředitel festivalu František Štefan: „Hlavní myšlenkou festivalu je spojení filmu, zábavy a poznání pro lidi, kterým není lhostejný svět, ve kterém žijeme. Příběhy Země jsou příběhy o nás lidech. My všichni jsme jejich součástí a my určujeme, jestli jejich konec dopadne dobře“. Do této mezinárodní soutěže přihlásili filmoví tvůrci z 80 zemí světa celkem kolem 900 snímků do sedmi kategorií. Předvýběrová komise vybrala kolem 70 snímků, které se na festivalu promítaly, a 8 z nich bylo oceněno nejen finančně, ale získalo i hlavní cenu. Filmy se promítaly krátké, středometrážní a celovečerní. Hlavním tématem snímků je udržitelný rozvoj, alternativní zdroje energie, ochrana přírody a vzdělávání pro budoucnost. Kromě filmů festival nabídl workshopy, kreativní dílny, kde si mohli zúčastnění vyrobit figurky z přírodních materiálů a natočit si vlastní mini film, besedy s filmovými tvůrci či osobnostmi a samozřejmě také odborné přednášky nebo akce pro rodiny s dětmi.

O tom, že festival dbá o vysokou odbornou úroveň, svědčí fakt, že besedy vedli a do poroty zasedli renomovaní tvůrci dokumentárních filmů ověnčení úspěchy na mezinárodních festivalech jako Steve Lichtag - uznávaný režisér, jehož specialitou jsou moře a oceány, Michael Havas - novozélandský tvůrce českého původu, Rick Baxter - vědec ze Zimbabwe, Joana Jedrusiková - polská ekologická aktivistka a producentka, Gabbi Harris - zakladatelka Penguin Promises a ochránkyně tučňáků nebo fotograf MgA Jan Svatoš. Ve hře byla i účast hollywoodské hvězdy Leonarda di Capria, který se o ekologii velmi aktivně zajímá a o cestu do Prahy projevil zájem, ale bohužel týden před začátkem se nakonec omluvil.

Michael Havas se přiznal, že: „Na tomto festivalu oceňuji především to, že ukazuje svět v širších souvislostech“. Steve Lichtag si uvědomuje, že Příběhy Země je mladý, začínající festival, který se teprve staví na vlastní nohy a diváky si teprve hledá, ale doufá, že: „…se tento festival dostane do celosvětového povědomí, aby ho rádi navštěvovali zajímaví lidé a aby lidé bez rozdílu věku pochopili, jaké hodnoty jim přináší. Velká jména těch tzv. hvězd by mohla upoutat pozornost lidí a přilákat je, protože festival je nadějí, aby si lidé uvědomili, kam kráčí a jak naše planeta vypadá“.

Jsme lidé, a proto nemáme moc rádi, když do nás někdo něco hustí, nebo nám direktivně přikazuje. Festival si klade za jeden z cílů přivést lidi k tomu, aby sami došli k poznání, že např. třídit odpad je potřebné, stejně jako je důležité nechovat se k přírodě macešsky. Ono to má něco do sebe, když je filmový divák vyzván, aby začal šlapat na elektro kole, protože je potřeba nabít baterie, aby filmová produkce mohla vůbec začít, když shlédne třeba film Drokpa, o životě nomádské rodiny na plošině v Tibetu, která žije skromně a zpracuje naprosto všechno, nebo dokument o slepém ruském fotografovi Alexandru Zhuravlevovi, který inspiruje obyčejné lidi k tomu, aby překročili vlastní zónu komfortu a pochopili, co přináší každodenní život a že může nabídnout daleko více, než co sami vůbec očekávají. Povídání Steve Lichtaga o natáčení v oblastech, kam se běžný člověk nedostane, nebo o dotyku s velkou murénou a respektu před velkým bílým žralokem či životem lovců vorvaňů, to je daleko hlubší zážitek, než se cpát popcornem a dívat se na šesté pokračování Pirátů z Karibiku.

Pokud festival Příběhy Země zavítá do vašeho města, udělejte něco pro sebe a běžte se na něj podívat, je to dobře investovaný čas.