Již po desáté se organizátoři snažili zajistit zajímavý program pro diváky, což se jim i při letošním narozeninovém ročníku povedlo.
Letošním hostem možná překvapivě nebyla známá osobnost z branže, ale představili se nám organizátoři samotní. Před začátkem jednotlivých bloků vždy proběhl krátký rozhovor. Členové týmu prozradili vtipné historky ze začátků festivalu a poodhalili divákům v sále část ze zákulisí.
Promítání proběhlo až na pár drobných žertíků techniky hladce. Co se týče přímo letošních filmů, které jsme mohli shlédnout, z mého osobního pohledu kategorie amatérská výrazně stoupla v technickém zpracování. S postupem doby je vybavení pro filmaře snadněji dostupné, a tak nebyla nouze o záběry z dronů či stabilizátorů všeho druhu. Na druhou stranu, což mě trochu jak o tvůrce mrzí, některé scénáře celkem pokulhávaly. Je skvělé mít techniku zvládnutou na vysoké úrovni, ale se scénářem film stojí a padá, tedy ani sebelepší zpracování nevypointovanému příběhu nepomůže. Na poli studentských filmů pak opět nezklamaly filmy filmové školy FAMO, které obsadily všechny tři stupně vítězů. V čele se znovu umístil film Patrika Ulricha: „Soukromé lekce“. Jako letošní bonus přišel na řadu „3. poločas“, snímek z fotbalového prostředí, vypovídající především o odvrácené straně některých fanoušků kopané.
Následovalo vyhlášení výsledků fotosoutěže a vítězných filmů, o kterých rozhodli svým hlasováním diváci. Tradičně si také jeden šťastný z řad publika odnesl podepsaný hokejový dres Jaromíra Jágra. Na závěr se s námi diváky moderátor společně s celým týmem rozloučili divadelně, potleskem ve s toje. Bylo prozrazeno, že desátý ročník se stal závěrečným především proto, že organizátoři se snaží každý rok posouvat celou akci o kus výš, což z časových důvodů už není v jejich silách a hlásají tedy: „Lepší shořet, než vyhasnout.“ Také však zazněla věta „Na shledanou,“ kterou chtěl moderátor naznačit, že Klapka ještě definitivně nekončí, ale čeká ji přinejmenším několikaletá pauza. Snad se po čase opět vrátí v plné síle.
V přízemí kina Hutník, kde byly mimo jiné vystaveny fotografie zařazené do fotosoutěže, bylo možné shlédnout malou výstavu vývoje Klapky, od změn v designu triček, po mírné úpravy v organizačním týmu. V tomto prostoru také proběhl závěrečný přípitek pro všechny zúčastněné.
Tímto bych chtěla organizátorům poděkovat za skvělou festivalovou akci, která se za poslední tři roky dostala mezi mé nejoblíbenější. Tím, že se celá událost konala v krásném moderním kině, byla pro začínající autory skvělou příležitostí a zároveň odměnou za odvedenou práci. Shlédnout svůj film na velkém plátně se nepoštěstí každému. Přeji hodně trpělivosti a nervů do budoucna a věřím, že návrat bude stát za to.
A pro ty, kteří neměli možnost se posledního ročníku Klapky osobně zúčastnit, mám dobrou zprávu. Brzy můžete zde na webu Unitedfilmu očekávat rozhovor s organizátory, ve kterém prozradili, proč se do pořádání takového festivalu vůbec pustili a jak se jim podařilo Klapku postupně dovést do krásných deseti let.
Výsledky:
Fotografové:
1. místo: Dana Klimešová
2. místo: Lukáš Trčka
3. místo: Jiří Kučík
Cena diváků: Jiří Kučík
Filmy v kategorii amatérský film:
1. místo: Kvalitní materiál
2. místo: Máme společnost
3. místo: Jóga po slovensky
Filmy v kategorii studentský film:
1. místo: Soukromé lekce
2. místo: Jáma
3. místo: Medvídek
Cena festivalu: 3. poločas
Cena hostů: Do Černoboru!