Jste jedním z nejdéle tvořících režisérů, který pravidelně objíždí české festivaly nekomerčního filmu, kde to máte nejraději a proč?

Aktuálně a vlastně i dlouhodobě mám nejraději Černou věž v Českých Budějovicích, která je neskutečně přívětivá k autorům, dělaná s láskou k filmu a filmaři i diváci se tam cítí dobře. Podobě dříve působila i kladenská Klapka nebo Cinema Open v Hradci Králové. Byly to takové ty festivaly pro mladší, se zajímavými hosty a bohatým programem.

Pak je tu taková ta konzervativnější sekce festivalů, kde hraje prim hlavně dokumentární tvorba a starší autoři. Tam mám nejraději ty, které jsou spíš takovou lokální oslavou, jako je Vysokovský kohout nebo tanvaldský HAF (Humor v amatérském filmu).

Takto by asi velká celostátní soutěž neměla vypadat

Roky také jezdíte na přehlídku České vize, dříve Český videosalon, kam se za těch deset let dle vás festival posunul? Co na něm máte rád a co se vám naopak zdá jako jeho největší slabina?

Popravdě, festivalu se sice účastním poměrně pravidelně, ale osobně jsem tam byl jen několikrát. Naposledy před řádkou let. A podle všeho se toho za těch, bohužel ještě znatelně více než deset let, pravděpodobně příliš nezměnilo. Nejvíc mě ale mrzí nízká úroveň filmů a od toho se odvíjející (ne)schopnost tam tu kvalitu dostat. Takto by asi velká celostátní soutěž neměla vypadat a ani případné ocenění tolik nepotěší, zvlášť když se vysoko umístí třeba vaše minutová jednohubka, kterou jste natočili za 3 hodiny večer na zahradě a do soutěže ji zaslali jen tak do počtu.

Deset let jezdíte i na Černou věž nebo Vysokovského kohouta, můžete nám udělat stejné srovnání i zde?

Na Černé věži se možná poslední roky podepsaly nižší peněžní prostředky, ale zase to organizátory nutí k o to větší kreativitě, takže festival rozhodně neztrácí na atraktivitě, vlastně možná naopak.

Vysokovský kohout navštěvujeme s manželkou jen posledních pár let. Je to vlastně taková jedna velká vesnická zábava… s filmy. Dřív mě tam nepustilo mé introvertní já, což změnila právě má extrovertní žena. Tenhle festival, myslím, se naopak nemění vůbec a je to vlastně dobře. Je to také festival, který má pravidelně příjemnou a konstruktivní diskusi autorů s porotou, milé organizátory, a v podstatě každý rok bojuje o svou existenci.

Chystáte už další projekt a můžete nám k němu říct něco víc?

Doděláváme teď pilotní díl takového pokusu o hororově laděnou minisérii o autorovi hororových povídek. Vedle toho se chceme ale vrátit k jednomu trochu nešťastnému projektu, Banshee, který už se dokonce začal realizovat, ale z produkčních a kapacitních důvodů jsme to poprvé v naší historii vzdali uprostřed natáčení. Teď zpětně jsem za to nakonec rád, protože ačkoliv jsem z nosné myšlenky nadšený, nebylo to napsané dobře a dnes to oproti Poslední ráně nedozrává produkčně nebo výpravou, ale scénářem a filmovým vyprávěním. Teda zatím jen v hlavě, ale od kompletního přepisu scénáře už mě dělí spíš jednotky dní až týdnů. Je to návrat k žánru, s kterým jsme v podstatě začínali – mysteriózní / vojenský. Začal bych rád točit na konci zimy. Všechno teď ale trochu brzdí nově nastalé rodinné povinnosti.

Lákalo by vás obsadit do filmu i profesionální herce a proč už jste to případně nezkusil?

Jak se to vezme. Rád pracuji s kamarády a známými a pořád to naše natáčení bereme spíš z toho amatérského pohledu, byť se snažíme o co možná nejvíc profesionální výsledek. Možná je to i strach nebo respekt, že už to bude nějaký závazek… tenhle člověk dostane zaplaceno, tenhle ne, k tomu nějaké termíny, zvlášť v době, kdy hledám každou volnou minutu na postprodukci. Podobě se asi vyhýbám i crowdfundingu a jakýmkoliv formám financování, protože bych tím nějakým způsobem zradil tu amatérskou ideu, že si všechno děláme pěkně sami na koleni. Samozřejmě bych něco rád natočil i profesionálně, ale to by asi musel být razantnější krok než jen opatrné prolínání amatérského a profesionálního světa.

Na festivalu Černá věž se pravidelně hlásíte do kategorie amatérský film. Což se z počátku dalo chápat, ovšem vaše pozdější tvorba už spíše sahá do kategorie nezávislý film, proč se již nehlásíte do ní?

Přesně na tohle téma jsme před přihlášením vedli interní diskusi. Sám jsem si nebyl jistý. Na jednu stranu pracujeme jako ryzí amatéři, na tu druhou se nám pomalu daří pracovat s lepší a lepší filmovou technikou, která je obecně dostupnější pro každého. Nezávislý film ale pořád vnímám spíš jako volnočasovou aktivitu skutečných profesionálů. Navíc, upřímně, na Černé věži jsme celých předchozích devět let nezabodovali a bylo svým způsobem troufalé se pasovat do role nezávislých profesionálů. Nakonec jsme se vlastně shodli, že to ještě není kategorie pro nás, ačkoliv ta hranice je asi hodně tenká a je to vlastně spíš o úhlu pohledu. Stejně jako začínajícímu amatérovi může připadat nespravedlivé soutěžit s námi, my si zase tak úplně netroufáme na filmaře s profi štábem, herci a často i sponzory. Ne že by to bylo zrovna o rivalitě a soutěživosti, ale spíš o tom, v jakém prostředí se kdo cítí lépe.

Je dle vás kategorie nezávislý film vůbec potřebná? Čím se dle vašeho názoru liší od té amatérské?

Možná prostě nezávislý film vnímám jako ten víc prolnutý s profesionály oproti ryze amatérskému filmu, který člověk dělá o víkendech a po večerech vedle svého zcela odlišného zaměstnání. Ale v reálu se ty světy asi mnohem víc překrývají.

Konec druhé části.